Novinky a akceLetní táboryOn-line kronikaVětrník 2010Větrník 2009Domašov 2008Větrník 2008 - II.Větrník 2008 - I.Větrník 2007Domašov 2007Větrník 2006Domašov 2006O skupiněFotoarchivVideoarchivTáborové základnyKontakty a odkazyBůřovciVětrníciPionýr

Zasílání zpráv na e-mail

PS Hraničář » On-line kronika » Domašov 2006

Sobota 29. července

Nastal ten kýžený okamžik. Když slunko již vesele putovalo po obloze, začali se scházet Galové ve vesnici Červená Voda aby se vydali na cestu do své milované vesnice Domasovonie, kdesi pod vrcholky Jeseníků v rodné Gálii.

Železní oři, v budoucnu nazývající se autobusy, pohltily shromážděné Galy a bezpečně je dopravily do krásné vesničky. Svůj lid vedl slovutný Buratix společně s Asterixem, Obelixem a dalšími statečnými Galy.

Cesta proběhla bez problémů a po poledni se Domasovonie zaplnila Galy a Galkami, kteří začali zabydlovat své chalupy a vesnice začala žít.

Přestože bohové deště zahalili oblohu do deštivých hábitů, shon a ruch ve vesnici neustal.

Když slovutné Galky ve veřejné kuchyni, v čele s Luxferínou, zavelely k dubovým stolům na večerní hodování, všichni již měli připravena svá obydlí a vesnice začala žít svým životem.

Večer pak unaveni ale spokojení obyvatelé vesnice složili kosti do svých nových příbytků s nadějí příštího krásného dne. Nad jejich klidným spánkem pak bděli hlídky, které ostražitě hlídali na vesnických palisádách.

Klid a mír panoval v galské vesnici zvané Domasovonie, které velel statečný a hrdinný náčelník Buratix. Mezi obyvateli této vesnice nechyběli ani naši známí – Asterix a Obelix. Nesmíme zapomenout i na další známé obyvatele naší vesnice jako jsou Metalurgix, Falbala, Panoramix a mnoho dalších statečných Galů.

Vesnici již dávno přestaly obtěžovat svými nájezdy římské legie, které pravidelně odcházely s velkým výpraskem a hromada jejich brnění už převyšovala dřevěné palisády Domasovonie. Tato vesnice si proto žila poklidným a spokojeným životem. Všude bylo hojnosti jídla a pití a okolní lesy byly ke spokojenosti Obelixe plné tučných a statných divočáků. Také Druid Panoramix se věnoval různému bádání a kouzelný nápoj, dodávající nadlidskou sílu již nevařil spoustu úplňků. Prostě pohoda a klid.

Program dne:

Příjezd

rozdělení oddílů

 

Neděle 30. července

Když ráno pravý galský kokrháč pozdravil slunce, rozespalí Galové se začali pomalu trousit ze svých chalup. Neb dnes je neděle obešlo se vstávání bez oblíbené rozcvičky. Po ranním dlabanci a drobném čištění chalup, se Galové sešli na náměstí, aby se dozvěděli, co na ně vymyslel slovutný Buratix se svými nohsledy Asterixem a Obelixem. Jaké bylo jejich překvapení, když se dozvěděli, že Buratix se rozhodl své věrné rozdělit a vybudovat další vesnice. A tak velmi brzy vyrostly v okolí Domasovonie další malé vesničky, které zásluhou pilných Galů začali velmi brzy vzkvétat. Díky svým patronům nové vesničky Grogarum, Akvárium, Loudanum, Malobonum, Zaspanum, Trubanum, Hautorium a Bohenum oživily kraj v okolí Domasovonie.

 Když vše důležité již fungovalo měli naši Galové i čas na odpočinek a zábavu. Než usedli k polední hostině, pracovali na svých čutorkách, ve kterých uchovávají kouzelný lektvar, který jim připravuje slovutný Druid Panoramix. Po poledním odpočinku část Galů pokračovala v budování své vesnice a ostatní se věnovali směnečnému obchodu s kupcem Epidemaisem.

Nezapomněli však ani na  utužování svých bojových schopností. Došlo na střelbu z různých zbraní. Když večer Kantýna, Kuchtýna, Fantýna a Luxferína naplnili břicha všech Galíků, shromáždily se všechny vesnice na náměstíčku, aby slavnostně vyvěsily svou novou vlajku. Když padlo na vesnice šero, rozezněl se krajinou galský zpěv, který se šířil od velkého ohně na kraji vesnice. Sluníčko se už dlouho pelešilo ve svých mračných peřinkách, když se unavení a spokojení Galové začali trousit do svých chatrčí. A netrvalo dlouho a ve vesnicích zavládl klid který rušilo jen zurčení vody a chlapské oddychování Obelixe.

Program dne:

Toaletní had

Kupec Epidemaix – obchodování

Stavba vesnice

Výroba čutorek

Střelecké disciplíny

Táborák

Pondělí 31. července

Dnes naše statečné Galy probudil kokrháč do podmračeného dne. Ranní protahování ztuhlých kostí přesto vykreslilo na tvářích některých obyvatel radostný úsměv a snídaně pak mnohem lépe chutnala.

Chaloupky dnes dostaly nečekanou návštěvu a to slovutnou Psychiatrínu, která provedla důkladnou kontrolu všech ležení. Bylo nutno v některých případech nařídit důkladný úklid, neb pro nepořádek nebylo možno zjistit, kde se nachází galská postel.

A už statečný Obelix svolává svým mohutným hlasem své spolubojovníky, aby je zasvětil do svých plánů. Nejdříve všem tlumočil prosbu slovutného Panoramixe, který požádal o přinesení velkého množství ingrediencí, které potřebuje pro výrobu svého kouzelného nápoje. Jednotlivé klany se ponořily do okolních hvozdů a důkladně je pročesávaly, aby přinesly Druidovi požadované přísady.

Jelikož všichni Galové si jsou vědomi důležitosti kouzelného lektvaru, netrvalo dlouho a požadované ingredience byly sneseny do Druidova příbytku.

Po krátkém odpočinku se Galové pustili do výuky důležitých dovedností jako je vázání uzlů, čtení tajného písma a dalších dovedností.

Náhle se centrální vesnicí začala šířit poplašná zpráva, že velký Buratix zmizel. I rozeslal Asterix galské klany, aby se pokusily Buratixe naleznout, jelikož bez něj by nevěděly co činiti. Zoufalství a představa ztráty milovaného Buratixe hnala Galy vstříc nebezpečí, které na ně číhalo v okolních hvozdech. Čas plynul velmi pomalu a zprávy o nalezení Buratixe nepřicházely. Až konečně. Chvíli před polednem dorazil klan z vesnice Hautorium se zprávou, že Buratixe nalezl. Jeho bezvládné tělo bylo dopraveno do Domasovonie a uloženo do chatrče Psychiatríny, která jej za velkého úsilí přivedla k životu. Veselí ovládlo všechny klany. Teď Buratix odpočívá, ale bude v pořádku. Po vynikají krmy se klany odebraly k odpočinku.

 Jak to ale tak bývá, všemu je jednou konec a i klid naší vesnice se jednoho slunného rána proměnil ve zděšení a beznaděj.

„Všichni rychle sem, náš vážený a slovutný Buratix zmizel, není po něm ani vidu ani slechu,“ vykřikoval statečný Asterix a uháněl od velitelovi chalupy.

Chvíli trvalo než se všichni shromáždili uprostřed vesnice a když nastalo ticho, došlo na vysvětlování. Po krátké diskuzi se rozeběhly galské hlídky do okolí a  pátraly po zmizelém Buratixovi. Dlouho však po Buratixovi nebylo ani vidu ani slechu. Galové již začali být zoufalí, když přece jen jedna z vesnic dorazila do Domasovonie  a přivlekla bezvládné tělo. Muži nelenili a za chvíli ležel jejich velitel ve svém stavení a jeho věrná žena Hysterína velmi citlivě ošetřovala svého milovaného mužíčka. Dlouho trvalo než se probral Buratix z bezvědomí a byl schopen rozpoznat své přátele a posadit se na svém loži.Všichni vypukli v bujaré veselí při kterém teklo pivo proudem a pod pečenými kanci se prohýbali mohutné dubové stoly.

 

Jaké však bylo Asterixovo a Obelixovo zklamání, když druhý den zjistili, že Buratix si vůbec nic nepamatuje. Poslední, co si pamatoval bylo, jak se ve své chatrči pokuřoval ze své oblíbené dýmky a plánoval rozšíření vesnic. Pak už jej probudila  bolest v celém těle a mlhavě vnímal postavy svých přátel, které se starostlivě skláněli nad jeho lůžkem.

 

Avšak další velkou záhadou bylo zvláštní nové tetování, které se objevilo na jeho pravém předloktí. Byly na něm velmi zvláštní znaky, které nikdo nikdy neviděl a ani nikdo netušil, co by mohly znamenat. A ke všemu se Buratixovi houpal na krku nádherný zlatý klíč, který také nikdo nikdy neviděl.

 V tomto čase se také věnovaly budování modelu své vesnice a skupovaly potřebné stavby pro své vesničky.

Po blahodárném odpočinku se opět Galové pustili do práce. Nejdříve všichni pocvičili svoji mysl v náročném závodě. Následoval turnaj nazvaný „Hospoda“ který prověřil sílu a hbitost bojovníků. Do večerního času pak jednotlivé klany se věnovaly hrám a činnostem skrze odpočinkovým.

Nutno je zmínit se o hře zvané „Čutora“, která probíhá vždy od budíčku až do večerky. Galové trénují své hbité prstíky a snaží se ostatním vesnicím nenápadně odcizit jejich kmenovou čutorku. Některým Galíkům tato hra velmi svědčí a dosahují neuvěřitelné výsledky.

V této době jsou snad nejzoufalejší naše kuchtičky, neboť galská bříška jsou bezedná. Vesnická skladiště jen těžce odolávají jejich nájezdům a naše slovutná Babaora společně s kmetem Barometrixem mají plné ruce práce při směnečném obchodě v Lutécii.

Den se nachýlil ke svému konci a na náměstíčku Domasovonie zní večerka. Znavení Galíci se ukládají ke spánku. Vesničky utichají a velcí Galové se scházejí v poradní chýši aby společně připravili další úkoly pro svůj lid.

Snad bude noc klidná – dobrou noc……..

Program dne:

Asterix z Galie – hledání surovin pro výrobu lektvaru

Hledání Buratixe

Hospoda

Paměťový závod

Úterý 1. srpna

Dnešní dopoledne se neslo ve znamení putování do nedalekých vesnic v Gálii. Hlavním úkolem byla návštěva místních tržišť za účelem nákupu a výměny především sladkého zboží. Aby se naši Galové seznámili i se svými sousedy, měli při cestě za úkol navštívit okolní klany a donésti od nich rodové pečetě. Spokojení a zásobení se pak navrátily do svých vesnic právě včas na polední hostinu. V Domasovonii zůstali především nejsilnější z nejsilnějších, aby porazili několik staletých dubů a doplnili tak tenčící se zásoby dřeva.

V poobědním odpočinku se některé Galky pod vedením krásné Semetríny věnovaly zkrášlováním svých příbytků a výrobou domácích doplňků. Po odpočinku vyslaly vesničky do Domasovonie své nejbystřejší a nejchytřejší ze svých řad. Ti zde měli za úkol vypátrat únosce slovutného Metalurgixe, kterého proradně unesl klan Gótů. Pomocí zvláštních šifer pak pátrali Galíci po místě, kde unesený Metalurgix byl ukryt. Klany dobře vybraly a náš milovaný Metalurgix byl nalezen a osvobozen ze spárů proradných Gótů. Ostatní Galíci se pak vrhli na stavbu kamenných obranných věží, neboť vpád Gótů do Gálie se stával velmi reálným. Kamenné pyramidy, které měli Galíci původně v úmyslu vybudovat musely být přetvořeny k účelu ochrannému.

V odpoledním čase se pak navrátil vesnický zásobovací vůz a přivezl špatnou zprávu. Dvě z Galek ochořely a  ranhojič v nedalekém městě rozhodl o jejich přesunu do rodných domovů. Bohužel nás musely opustit. Ale život jde dál.

Naši milí Galové museli také zdokonalit své noční  strážní ohně, které planou po vesnicích. Ty musí stále hořet. Proto statečný Obelix vyhlásil ve večerních hodinách hru ve které se Galové učili, jak rychle zapálit oheň a udržet jej stále hořící. Také Šikulix nezahálel a pár Galic na vesnickém náměstíčku zasvěcoval do tajů dlouhých dřev, zvaných chůdy.

Již únava je patrna na některých obyvatelích vesnic a proto po zbytek dne velký Buratix nechal své klany odpočívat. Kvalitní večerní hostina zaplnila břicha všech a ve vesnicích zavládla pohoda a klid.

Program dne:

návštěva Domašova se sbíráním razítek

výtvarné práce

osvobození Metalurgie – čárkový kód

Asterix a Kleopatra – stavba kamenných věží

Věčný oheň – udržování ohně

Kolektivní sporty

Středa 2. srpna

Jak těžce se dnes stávalo některým Galům. Únava se již dostavila a nemnoho ploužících se postav bylo možno spatřit hned po ránu na náměstíčku Domasovonie. I galský kokrháč měl po ránu špatnou náladu a zakokrhal jen tak napolovic. Nedá se však nic dělat, práce čeká a sama se neudělá.

Jakmile se naplnily žaludky vydatnou snídaní, vyrazily klany do okolních hvozdů, aby spočítali ovce ve svých stádech a Obelix provedl „inventuru“ kanců. Mezitím, především galské děti, se věnovaly víčkované hře ze které později v budoucnu vznikne hra cvrnkaná. Plachtař Jerryx se svými pomocníky důkladně zkontroloval střešní plachty chalup a důkladně je zaštupoval kvalitním ovčím střívkem.

A představte si. Máme novou vesničku. Všehohojnost začala hned po ránu vyrůstat nedaleko centrální kuchyně a naše kuchtýny v ní začaly vládnou svou pevnou ženskou rukou.

Oběd tu byl co nevidět. Dnes se kuchtýny opravdu vyznamenaly. Práskání mohutného vousu Obelixe a slastné pochrochtávání jedlíků se neslo na hony daleko. I pes Idefix si přišel na své a po obědě se rozvalil na sluníčku kde  spokojeně oddychoval. Čas odpočinku strávil každý po svém. Tu se  ozývalo chrápání, tam šustily čertovy obrázky a na náměstíčku skupina Galů pod vedením slovutné Babaory vytvářela nádherná zdobená skleněná okna.

 „Popláááááách, Římani, Římani jsou tady, přerušil klid svým mohutným hlasem Obelix a spokojeně si přitom mnul ruce. Už dlouho neviděl žádného Římana. A opravdu. Nedaleko Domasovonie se polem rozložily tři římské kohorty. Shon a řinčení zbraní se neslo vesnicí. Vážený druid Panoramix ve spěchu kvedlal ve svém kotlíku zázračný nápoj. Galové se chystali vyrazit. Po krátké přípravě se polovina nejstatečnějších vydala s mohutným pokřikem vstříc římskému vojsku.

„Hele, Kakofonixi, už začali lítat Římani“ ukazoval zanedlouho na oblohu nad náměstíčkem malinký Pepikux a vyjeveně sledoval tu podívanou. Tak jako vždy neměli Římani sebemenší šanci. Všechny tři kohorty během hodiny vyklidily své pozice a Obelix spokojeně přinášel do vesničky obrovskou hromadu jejich brnění.

 „Z toho budou nádherné nové hrnce, pochvaloval si úlovek Metalurgix, vesnický kovář a zažhnul oheň ve své výhni. Ale ani ostatní Galové ve vesnici nezaháleli. Potrénovali své házecí schopnosti a společně s kuchtýnami a Prychiatrínou do sebe bili hadrovými koulemi.

Po návratu hrdinných galských bojovníků na oslavu vítězství se střetli velcí Galové se svými Galíky v kopacím zápase.

Před večerní hostinou pak ve štafetových závodech změřily klany ještě své síly a schopnosti.

Pak už se jen vesnicemi ozývalo radostné cachtání když Galové smívali špínu ze svých unavených těl.

Slunce už opustilo Gálii když se Galové shromáždili na náměstíčku, aby si společně popřáli dobrou noc, když náhle Asterix přerušil tento posvátný rituál slovy.

 „Milí Galové, naši zvědové v okolních hvozdech spatřili velké množství nebezpečných hadů, kteří by mohli zaplavit naše vesničky. Je proto nutné se ihned vypravit do lesů a ve spánku tyto hady polapit a zneškodnit.“

 A tak opět míří naši Galové a Galíci do hvozdů za nebezpečnou prací. Dlouhý noční průvod procházel lesními cestami. Co chvíli se jeden z Galů odpojil a zmizel v hluboké tmě.

 „Snad se mi všichni vrátí v pořádku,“ s obavami sledoval počínání svého lidu Buratix.

Obával se však zbytečně. Dobře vycvičil svůj lid. Noční strážný ještě neohlásil hodinu půlnoční, když všechny chalupy měly své obyvatele ve svých peleších zdravé a spokojeně oddychující.

Vesnicí pak už jen procházeli stráže a v poradní chalupě vedl slovutný Buratix další válečnou poradu se svými velkými Galy. Kdoví co zase přichystají pro svůj lid. Zítra se uvidí.

Dobrou noc milovaná Gálie……..

Program dne:

Sčítací závod

Víčkovaná

Opravy stanů

Boj s Římany – bojová hra

Fotbalové utkání

Štafetové závody

Noční had

Čtvrtek 3.srpna

„Dnes bude plačtivé počasí, mraky zahalí oblohu a svatý Petr k nám nebude příliš milostiví,“ brumlal si pod vousy při snídani slovutný Barometrix. Ostatní jej příliš nebrali vážně, ale malý stín pochybnosti v každém zanechal.

„Už toho mám vážně dost. Jsem hladový jak půl galské vesnice, pečeného divočáka jsem už neviděl ani nepamatuji,“ plakal ráno nešťastný Obelix na Asterixově rameni.

Buratixovi se obra zželelo a svolal na náměstí všechny klany.

„Milý Galové, přeci nenecháme našeho Oba o hladu. Včera bylo nalezeno stádo statných kanců nedaleko vesnice Grogarum. Vypravte se tedy a ulovte několik statných kňourů ať rozzáříme Obelixovu tvář.“

Nebylo třeba více říkat. Za chvíli byli již galští lovci připraveni vyrazit na velký lov. Zazněly lovecké rohy a Galové pod vedením Obelixe vyrazili do hvozdů.

Mezitím další Galíci zahájili na náměstíčku hru ve které protrénovali házení na cíl. Spousty sesterciů rozházených po náměstí se snažili vhodit do džberů svých ale i cizích vesnic. Shon a hlahol se pak nesl celou Donasovonií.

Před obědem se vrátili naši lovci. Už z dálky bylo slyšet, že jejich lov byl úspěšný. V čele kráčel spokojený Obelix se dvěma ulovenými divočáky na ramenech.

Před polední hostinou dorazili do Domasovonie spřátelení Galové z dalekého Olomouceu na přátelskou návštěvu. Přivezli s sebou nový bojový vůz a několik vycvičených vlků. Do oběda pak Galové diskutovali o nových technikách boje, prohlíželi nový bojový vůz a shlédli ukázku, jak pomáhají v boji cvičení vlci.

„Ten kmet Baromerix měl ráno pravdu!!!!“ vykřikoval na náměstí Asterix, když z nebe se spustil vytrvalý déšť. I nezbylo všem Galům nic jiného, než se přesunout do společenských chalup, kde trávili deštivý čas různými aktivitami. V jídelní chalupě pod vedením Semetríny Galové zdokonalovali své výtvarné umění. Pracovali na nádherných brožích, zdobili jídelní misky, vyráběli malebné prostírání, no prostě nádhera. Jak úžasný pohled byl na některé statečné Galy jak svými hrubými pro lov vycvičenými prsty skládají drobné korálky do různých tvarů. I kovář Metalurgix vyměnil palici za drobné korálky a snažil se vytvořit něco krásného.

V jiném rohu pak Galíci projektovali různé obranné věže a pokoušeli se z čertových obrázků vytvořit jejich model. Dnes byl také udělen první zlatý srp za stavitelské umění jednomu z Galíků.

V poradním stanu se další skupina Galů pod vedením moudré Chichotýny učili léčitelskému umění.

Nejodolnější a nejotrlejší z Galů přes déšť vyrazili opět do lesů hledat některé zmizevší spoluobyvatele. Někteří totiž požili pochybný nápoj smíchaný ze sedmi neznámých lektvarů a poté zbloudili do lesů, kde zmateně pobíhali. Trvalo velmi dlouho než se podařilo všechny nalézt a přivézt zpět do vesnice.

Vytrvalý déšť bohužel znemožnil večerní hostinu na které se chystal slovutný Buratix opékat ulovené kance a buřtové cvalíčky. Dnešní večer se unavení a promoklí Galové brzy uchýlili do svých chalup a odpočívali při šumění deště. Slovutný Buratix ani nesvolával klany na večerní sekání, neboť na náměstíčku bylo tolik vody, že by galské galéry mohly přistát až u dveří chalup.

 „Zima, bude zima,“ opět předpovídal bělovlasý Buratix a všichni posmutněli, neboť mu již všichni věřili.

Nic příjemného nás nečeká a posmutnělý Buratix se uchýlil s dalšími Galy do kouta své chalupy a radši mastil čertovy obrázky, aby nemusel myslet na to, co jeho lid čeká v dalších dnech.

 „Svatý Petře smiluj se nad galským lidem………..

Pátek 4.srpna

„Strašné, ohavné, katastrofální, ten déšť zničí vzácné koření, které potřebuji do kouzelného nápoje,“ bědoval velevážený Panoramix a pobíhal po náměstíčku v hustém dešti s promočeným vousem. Déšť vytrvale padá od včerejšího večera a nechystá  se přestat.

 Vesnicí se plouží houfy zmoklých Galů a míří do centrální kuchyně na teplou ranní snídani.

 „Prší tak, že by ani Římana nevyhnal ven,“ brumlal si pod vousy Obelix a postával na zápraží své chalupy.

 „Dnes opravdu nevyrazíme do hvozdů, strávíme deštivý čas v Domasovonii,“ rozhodl veliký Buratix a požádal Asterixe, aby společně s Obelixem připravili několik vtipných her pro Galíky.

 A tak se v jídelní chalupě shromáždilo spoustu Galíků, aby si zahráli oblíbenou hru, zvanou Bingo. Pod vedením Obelixe se škrtalo a vyhrávalo až do polední hostiny. Další skupina Galíků v poradním stanu se bavila různými vtipnými soutěžemi při kterých si pocvičili svůj postřeh, zručnost a vtip. Zde se projevili skvělé organizační schopnosti Galky Satiríny (Chlebíčka).

Dnešní polední odpočinek byl  velkým Buratixem prodloužen, aby se promočení Galové alespoň trochu usušili. V poradním stanu byla vybudována obrovská sušárna a sušilo se a sušilo.

Odpoledne déšť trochu polevil a tak se Galové vyrojili do ulic Domasovonie a uspořádali soutěživé hry v netradičních turnajích. Déšť ale byl vytrvalý a soutěžení příliš nepotěšilo Galíky.

Bylo také nutno provést důkladné kontroly chalup a plachtař Jerryx nařídil generální opravy některých stanů, protože déšť z nich vytvořil nádherné fontánky a bazénky plné dešťové vody.  

Nesmíme zapomenout na nehodu. Včera ve večerních hodinách musel rychlý zásobovací vůz dopravit nebohou kuchtičku Fantýnu do Jesenie k ranhojiči, neboť při přepravě nápoje pro Galíky uklouzla na deštěm promočeném prahu a silně se udeřila do své hlavy. Bohužel se zpět nevrátila. Ranhojič sice předpovídal, že bude v pořádku ale zanechal si jí přesto ve svém lazaretu v Jesenii. Všichni doufáme, že se brzy navrátí do naší vesnice.

Smutný pohled je na prázdné ulice Domasovonie a na krčící se prokřehlé houfky Galíků. Svatý Petr vytrvale skrápí Gálii proudy deště. Po rychlé teplé večeři i dnes doporučil velký Buratix všem Galům, aby se brzy uchýlili do svých loží a zahřáli svá tělíčka. Vesnice ztichly nejen díky dešti, ale sousta Galů na protest proti počínání bohů se rozhodli plnit srp mlčenlivosti.

„Nechci malovat čerty na zeď, ale ani zítra bych neočekával změnu počasí, bude pršet,“ i dnes předpovídal kmet Barometrix a pěsti některých Galů se pevně sevřeli a prchali před jeho proroctvím pryč do svých chalup.

Co dodat? Nic. Pršííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí a zase pršííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí………………..

Sobota 5. srpna

Galské vesnice se probudily do dalšího pošmurného dne. Přeci jen ale byl důvod k radosti. Deštivý závěs už nepadal a Galové mohli odložit ovčí kůže a hned se jim mnohem lépe dýchalo.

Dopolední čas se nesl v duchu odpočinku. Galové se věnovaly opět bohulibým činnostem. Vyráběli nádherné náhrdelníky, které pak budou měnit s dalšími galskými klany. Ozdobné kameny též byly připraveny pro směnečný obchod. Část Galíků plnila srp dřevařský a dřevník hlavní kuchyně se rychle plnil špalky a špalíky. Svist seker se ozýval až do večerního shromáždění. I nejmenší Galíci přiložili své ručičky k dílu i přestože se pod tíhou mohutných galských seker hroutily jejich malé kostřičky.

I několik hladovkářů, jedlíků a stavitelů se plnilo již od samého rána. Stále se vesnicemi pohybují mlčenliví Galové, kteří nechtějí ustoupit od protestu. Velcí Galové se snažili zpříjemňovat svým lidem pochmurné dopoledne. Hrály se všemožné společenské hry, trénovala se střelba z luků.

Další klan se věnoval úpravě náměstí a zatopených ulic. Bylo navezeno nespočet vozů s jehličím a vše bylo vyspraveno tak, aby galské střevíce netrpěly příliš bahnem.

V poobědním čase se mnoho Galíků věnovalo valchování a praní svých kožešin a kůží, neb někteří byli obaleni tak bahnem, že vylekali i slovutného Buratixe a malého psíka Idefixe.

A odpoledne opět začalo překvapením.

 „Kde jsou, kdo je viděl, řekněte, že jste je někdo viděl. Přece se nepropadli do země,“ pobíhal po Domasovonii Buratix.

Až po chvíli se shromáždění Galové dozvěděli, že se zaběhl Asterix s Obelixem.

 „Hned musíme vyrazit za nimi, co když se jim něco stalo, to by bylo neštěstí, pobíhal a vyskakoval rozčileně stařičký Geriatrix.

Nikdo si jej příliš nevšímal. Všichni se věnovali horečným přípravám na odchod. V okamžiku bylo zabaleno vše na dlouhou cestu. A už vyrazily první klany po neznatelné stopě Asterixe a Obelixe. Už od počátku bylo jasné, že cesta bude dlouhá a náročná. Mnoho nástrah číhalo na galské bojovníky. Slézaly strmá skaliska, hledaly cestu v hlubokých lesích a luštily záhadné stopy a znaky. Po cestě nalezly spoustu osobních věcí obou statečných Galů. Až navečer dorazili bojovníci zpět do svých vesnic. Jaké však bylo jejich překvapení, když Asterixe nalezli v  mohutném objetí Obelixe. Oba spokojeně odpočívali na zápraží své chatrče.

 „Jen jsme chtěli prověřit vaší statečnost a vytrvalost,“ vysvětlil záhadné zmizení všem Asterix. Všichni si zhluboka oddechli.

Před večerní hostinou se ještě vrátili zvědové a přinesli zprávu, že nedaleko vesnice objevili opuštěnou římskou strážní věž. Galové nelenili a okamžitě vyrazili s povozem na určené místo.

Když Galíci plnili svá bříška na večerní hostině, stála již u vstupu do vesnice vysoká strážní věž. Asterix s Rumatixem a několika Galíky provedli několik úprav, především odstranili římské insignie, které nahradily galskými. Věž byla ještě doplněna o strážní louče. A tak když se nad Domasovonii snesla tma, rozzářily se louče na strážní věži. Noční hlídky pak mohli přehlédnout z jejího vrcholu široké okolí.

 Opět se rozpršelo. Galové však  padající déšť už ani nevnímali. Otužilá těla stále odolávají všem nemocem a všechny klany jsou stále kompletní. Ba naopak, dnes dorazily nové posily společně se slovutnou Brumatýnou, která se vrátila z dlouhé cesty po Gálii.

 Zítra nás čeká další den. Jaký bude, to je ve hvězdách. Ani kmet Panoramix neměl své obvyklé vidění a jen nevědoucně kroutil hlavou.

Dobrou noc všem Galům…………………..

Neděle 6. srpna

„Jé, venku tak nádherně prší,“ protahovala se po ránu na zápraží své chalupy Chichotýna. A měla pravdu. Obloha i dnes ukázala svou plačtivou tvář.

 „Tak si uděláme galskou stezku, pobavíme se abychom ze sebe setřásli únavu a blížící se trudomyslnost,“ rozhodl nad ranním kancem Obelixe.

Příliš podpory v řadách Galů sice nenalezl, ale přece jen se všichni pustili do příprav galské stezky.

„Examíny tukamíny uva ava amíny, examíny tukamíny uva ava amíny,“ znělo po chvíli všemi vesnice. Staré galské zaklínadlo se museli naučit všichni Galové, aby mohli absolvovat galskou stezku.

Zanedlouho pobíhalo spousta Galů po okolí vesnic a za asistence velkých Galů plnili roztodivné úkoly. Učili se zkrášlovat své obličeje hrůzostrašným bojovým malováním, zapichovali divočáka malými oštěpy, trénovali své bystré oči a další schopnosti. Ostatní galíci se věnovali odpočinku a různým bohulibým činnostem. Opět se plnily různé srpy – hladovec, mlčoch,dřevař.

Během polední hostiny se spustil silný a vytrvalý déšť, které zahnal všechny Galy do svých chalup. Buratix nařídil povinný odpočinek. Velcí Galové mezitím pomáhali s úklidem chaloupek a zajišťovali sušení promočených škorní.

Navečer se přece jen počasí malinko umoudřilo a tak Galové vyrazili do okolí, aby mohli vytvořit na ovčí kůži co nejdokonalejší mapu Gálie. Unavené výpravy se vrátily až těsně před večeří. Kdo měl ještě sílu pustil se do překreslování map. Ostatní odpočívali svým vlastním způsobem. Někteří proháněli po náměstí hadrové míče, další hráli čertovy obrázky a několik jedinců se začetlo do galského věstníku, který k nám včera dorazil z jednou návštěvou.

Během dne také nebylo nouze o komické výroky. Několik jich rádi uvádíme:

Když velký Gal Šikulix se jal naplnit své břicho kvalitní krmí, nemohl přeslechnout krátký rozhovor dvou Galíků čekající v houfu taktéž na svou porci dlabance.

„Hele, co je dnes k večeři?“ otázal se ten menší…

„Ty neměj starosti, určitě něco, co ti nebude chutnat,“ odvětil ten větší……

 

Když po večerce Šikulix kontroloval chalupy, svítil si přitom baterkou. Posvítil také do stanu Galky Zuzky a ta se hned do něj pustila.
 „Nesviť mi do očí, nebo budu neviditelná…….“

 

„Metalurgixi, zapískej ranní nástup bez triček,“ požádal velký Buratix jednoho ze svých velkých Galů.

V zápětí se ozvalo na place.

 „Náááááástup bez ničeho !!!!!!!!!!!!!!!!!!!“

 

Tma pomalu padá na Domasovonii. Galové se pomalu scházejí u táborového ohně, který pro ně připravil slovutný Buratix a Obelix. Dřevo vlhké však odolává plamenům a až přinesená pochodeň ze strážní věže zažehne táborový oheň. Galové se však neradují. Na jejich hlavy opět dopadají kapky deště a tak se příliš dlouho u ohně nezdrží. Někteří zalézají do svých chalup ještě před zapálením ohně a další je velmi brzy následují.

Pondělí 7. srpna

Celou noc silný déšť bušil do střech galských chalup a ani ráno neustal.Vesnicemi zavládla beznaděj a kdekdo nadával na uplakanou oblohu. Přesto život ve vesnicích neustal a Galové se shromáždili okolo svých velkých Galů. Pustili se do nedokončených map ze včerejších výprav. Kvůli dešti bylo umožněno všem Galíkům, aby během dopoledne odpočívali ve svých pelíšcích.V hlavní chalupě velkého Buratixe vylo narychlo vybudováno provizorní galské kino. Na programu byly pohádky pro nejmenší, které se promítaly až do polední hostiny. Část skalních Galíků se sešla v jídelní chalupě a věnovala se společenským hrám a výtvarným činnostem. Po polední hostině byl krátký odpočinek, neboť Galíci měli většinou naspáno z dopoledne. Velký Buratix nařídil vybudovat v poradním stanu taneční parket a rychle proběhly přípravy na taneční hostinu. Slovutný Buratix zapůjčil svůj osobní velitelský vůz ve kterém si vozil svou osobní kapelu. A ta brzy po odpočinku spustila pěkně od podlahy. Domasovonie zazněly rázné ryty a houfce Galů se vyhrnuli na parket. Galské kino se opět naplnilo k prasknutí. Kromě pohádek se promítaly záznamy ze starších táborů Na řadu také přišli fotografie již z galského tábora nad kterými se dlouze diskutovalo a smálo. Kromě galského kina a taneční hostiny velcí Galové připravili v jídelním stanu zábavné hry u kterých většina Galů plakala smíchem. V dalším rohu vesnice zněly sladká dřeva a houf zpěváků si notoval známé galské chorály. Nedaleko zpěváků kupa Galů a Galíků se hurónsky bavila nad čertovými obrázky a dalšími karetními hrami.

V průběhu dne déšť natolik naplnil oba potoky, které protékají vesnicí, že bylo nutné zachránit umyvárny na obou tocích a vodní spižírny. Nepříznivé počasí a obava o zdraví svých dětí přivedly do Domasovonie několik rodičů Galíků, kteří své ratolesti odvezli do svých domovů. A tak se stav klanů snížil o pět statečných Galíků.

Hustý a vytrvalý déšť stále kropí vesnici Domasovonii. Galíci ale déšť nevnímají a stálé spěchají za zábavou a dokonce i povinnostmi.

Po večerní hostině se první čtyři vesnice začaly připravovat na zítřejší ranní odjezd do centrálních lázní v nedalekém městě Česká Ves.

Všichni se už velmi těší…

Úterý 8.srpna

Ranní kokrháč už dnes nemohl dospat společně s polovinou vesnic, neboť po ranní hostině byl naplánován odjezd čtyř klanů do městských lázní ve vesnici zvané Česká Ves. Konečně spousta teplé vody a možnost protrénovat své plavecké schopnosti. A opravdu. Okolo deváté hodiny ranní byl přistaven nedaleko Domasovonie velký svozový vůz, který přepravil Galy a Galíky do lázní. Ostatní vesnice se nejdříve věnovaly užitečným činnostem, jako bylo například praní ovčích kůží a jiných různých částí oblečení. Pomáhali s přípravou polední hostiny a vyčistily ulice od odpadků a pročistily odtokové strouhy. Když bylo vše potřebné, vyrazily klany pod vedením Asterixe do nedalekých hvozdů a přestože stále skrápěl jejich hlavy déšť postily se do cvičení svých schopností boje za pomoci různých her. Přes hru zvanou Hutuuuuu se dostaly až k označování stromů určených k porážce až po nácvik zajímání proradných Galů. Až těsně před polední hostinou se opět sešly všechny klany v Domasovonie. Jedna část čerstvě vykoupaná a druhá příjemně unavená z lesů. Při vynikající polední hostině někteří Galíci plnili srp jedlíka. Zasloužený odpočinek si každý užíval ve své chalupě. Před polednem se konečně zdálo, že obloha přestane posílat na naše hlavy proudy nepříjemného deště a ihned se život v Domasovonie stal příjemným. Jelikož ale byly všechny vesnické cesty plné bahna, rozhodli se i dnes Galíci věnovat se spíše rukodělným činnostem. Než se však pustili do díla, všichni sedli ve svých chalupám k dubovým stolům a sesmolili krátké zprávy do svých domovů, ve kterých informovali o svém návratu. Už během poledního klidu začalo být rušno. Slovutný Jerryx rozložil své moudré knihy o léčivých rostlinách a několik Galíků se rozhodlo za jeho asistence plnit srp léčitele. Nedaleko Jerryxe se usadily mladé ranhojičky Chichotýna a Marčelína a předávaly Galíkům své léčitelské zkušenosti. I oni dovolily těm zdatnějším, aby se pokusili splnit srp léčitele.

Slovutná Babaora se svými pomocníky rozložila v jídelní chalupě svou dílnu, ve které Galíci malovali nádherné obrázky na skleněné tabulky do svých okýnek a zdobili svá trička nádhernými obrazci. V hlavní chalupě si rozložily svou dílničku Semetrína se Satirínou a učily Galíky vytvářet ozdobné spony na oblečení a mramorové destičky pod nádobí. Vedle nich zase Asterix vytvářel s několika Galíky bojové galské přílbice. Ve své chalupě pak Teorix zdokonaloval dychtivé Galíky v umění vázat uzle. I u něj se objevilo několik zručných Galíků, kteří si splnili srp uzlování. Prostě všude se něco dělo. A kdo už neměl chuť cokoliv tvořit, mohl se v poradním stanu vyřádit u muziky, která se linula z Buratixova vozu. I v přilehlých lesích bylo rušno. Skupina Galů a Galíků pracovala na otopovém dřevě a další sváželi z lesa materiál na vysprávku cest.  

Po sladké večerní hostině se nejdříve všechny vesnice shromáždily na náměstí Domasovonie. Buratix využil přestávky v dešti a promluvil ke svým lidem. Odměnil všechny odvážné a pracovité Galíky, poděkoval všem, kteří v tomto nepříznivém počasí neklesali na mysli. Nakonec, po celodenní práci, nařídil nasloužené volno. Jen čtyři vesnice se ještě důkladně připravovaly a Galíci balili svá zavazadla na zítřejší cestu do městských lázní.

 „Už vidím konec toho proradného deště,“ spokojeně si mnul svůj dlouhý plnovous Barometrix a zahleděl se za obzor….

Středa 9. srpna 2006

„Nádherné, opravdu velmi nádherné, úžasné, prostě fantastické,“ pobíhal po ulicích šťastný Geriatris a neustále ukazoval na oblohu. Ta se pyšnila nádhernými odstíny modři a mezi mraky prosvítalo sluníčko.

Teplo vytáhlo všechny Galy z jejich příbytků. Ti začali okamžitě uklízet své chatičky a větralo se a sušilo.

Do uklízecích prací se pustila pouze polovina vesnic, neboť druhá polovina vyrazila do městských lázní vydrhnout svá těla. V Domasovonii nastal nebývalý shon, Galové a Galíci pilně pracovali na opravách vodou poničených vesnických lázní a uváděli vše do původního stavu.

Když byly práce hotovy, vyrazili Galíci do hvozdů opět pod vedením Asterixe, aby zde i  druhá část bojovníků se pocvičila v bojových hrách a ve hře zvané Hutututu. Před polednem se opět všichni Galové sešli v Domasovonii, aby posilnili svá unavená tělíčka výborným jídlem pod hřejícím sluníčkem.

V poledním klidu byl opět otevřen obchod s nemovitostmi a vesnice nakupovaly potřebné stavby pro budování svých modelů. Dnes bylo také povoleno obchodování několika vesnicím, které měly zakoupené potřebné obchodní loďstvo.

Po odpočinku slovutný Buratix poprosil své Galy, aby se vypravili na dalekou cestu a pokusili se vypátrat ztracené mágy a získat od nich tajná kouzla.

I vyrazily vesnice na dalekou cestu, obtěžkány vším potřebným i se zásobami jídla a pití. Domasovonie ztichla. Na náměstí postával pouze slovutný Buratix s Asterixem a kuli další tajné pikle.

Stoupající kouř z velké kuchyně signalizoval, že je připravena večerní hostina, když se do Domasovonie začali vracet unavení Galové a Galíci. Většina z nich uspěla a přinášela spoustu vzácných, kouzelných formulí. Buratix byl velmi šťasten, neboť všichni nalezli cestu domů a krom několika nepříjemných bodnutí od divokých včel nebylo žádného zranění. Po večerním jídle se jen zaprášilo.  Vyhladovělí Galíci dnes dali opět zabrat vesnickým zásobám. Na večerním shromáždění pak Buratix pochválil svůj lid a slovutná Babaora rozdala spoustu došlých zpráv. Čas do večerky pak Galíci trávili odpočinkem a sdělováním si zážitků z vykonané cesty.

Ale to nebylo vše, co dnes na naše statečné Galíky čekalo. Když dozněly poslední slova večerky, vyhlásil Asterix stav pohotovosti, neboť zvědové přinesli zprávy, že na hranicích Gálie se shromažďují pod pochodněmi houfy divokých Gótů, kteří se pravděpodobně chystají přepadnout jejich milovanou Gálii.

Nezbylo nic jiného, než se vypravit do tmy a bojovat za Gálii. Nedlouho potom se houfy Galíků ve zbroji pod vedením svých velkých Galů přesouvaly za nepřítelem. Po dlouhém pochodu spatřily přední houfy pak v dálce planoucí pochodně nepřítele.

 „Za Gálii, za našeho velkého Buratixe,“ vykřikovali Galíci a postupně se vrhali do tmy vstříc nepříteli. Tentokrát byl boj těžký a dlouhý. Divocí Gótové byli nemilosrdní a jen tak se nevzdávali. Přesto ale Galové zvítězili a v hodině půlnoční již všichni byli zpět ve své Domasovonii.

Dnes opravdu neměl nikdo problémy s usínáním. Suché pelíšky a únava vykonaly své a celá Doamsovonie dnes sladce odpočívala.

 „Jo, jo, zítra si taky užijeme sluníčka, sliboval kmet Panoramix a všichni mu dnes velmi rádi věřili.

Dobrou noc lide galský, dobrou noc statečný Buratixi…………  

Čtvrtek 10. srpna

Počasí je stále Gálii nakloněno a Galové se rojí po celé Domasovonii. Ráno dorazil do vesnice malíř, který zvěčnil všechny vesnice na památku budoucím pokolením. I velký Buratix dal svolení, aby malíř vytvořil jeho portrét, který si pak jeho žena Semetrína vyvěsí nad krbem ve své chalupě. Když malíř opustil vesnici, vyhlásil statečný Buratix velkou soutěž mezi vesnicemi ve sledování stezky, kde se nahromadil velký nepořádek. Až do poledního se honili Galové po okolních lesích a snažili se vypátrat různé nepořádky, které tam zanechali proradní Římané a divocí Gótové.

Během dopoledne se ostatní Galíci věnovali různým sportovním hrám. Na náměstí se roztáhla obrovská plachta sešitá z volských kůží a ní pak Galíci křepčili nejen na nohách, ale především na hlavách. Staré slamníky pak posloužily jako malé trampolínky a žíněnky.

Odpoledne se objevily ve vesnici záhadné mapky, které byly plné podivných značek. Dlouho si někteří Galové lámali hlavy, než přišli na to, co znamenají.

 „Poklad, to bude určitě poklad,“ vyskakoval do výšky maličký Pepikus, když pochopil o co se jedná. V mžiku se rozprchly vesnice do okolních lesů, kde pátraly po záhadných pokladech. Někteří s větším, jiní s menším úspěchem. Když se pak Galíci vrátili zpět do Domasovonie, byli jejich vesnické pokladny bohatší o velké množství drahých kamenů a všerůzného zboží.

 „To se bude nakupovat,“ liboval si Gal Tiketbus a sestavoval nákupní lístek. Jaké však bylo jeho zklamání, když zjistil, že od jeho poslední návštěvy se podstatně změnily ceny.  Neměl příliš lichotivých slov pro Asterix, který měl na starosti ceny nemovitostí.

Většina oddílů však přece jen využila získaného bohatství a dokupovaly další stavby a prostředky potřebné pro obchodování.

Navečer pak vytáhl Obelix všechny Galíky na blízkou hranici s Germánií a společně přenášeli ukořistěné zlato přes hranici do Gálie. Když už dost vyplenili příhraniční gótské vesnice, vrátili se do Domasovonie, aby potěšili velkého Buratixe svou kořistí.

Na oslavu úspěchu pak Buratix zapálil ohně a Galíci si na nich opekli spoustu divočáků a dalších dobrot.

U ohňů pak rokovali o dnešním dni. Někteří pak ještě pracovali v centrální jídelně pod vedením Babaory na barevných sklech a zkrášlovali si své oděvy.

A už se také začíná celá Domasovonie pomalu chystat na odjezd do svých rodišť. Pomalu se chystají vozy, které se plní zásobami na cestu. Už jen dva dny bude žít Domasovonie svým životem. Pak osiří a Galové se vrátí do svých domovů.

Už černá tma pohltila vesnice. Jen strážní ohně planou nad spícími Galíky a hlídají jejich spánek.

Pátek 11. srpna

Domasovonie se probudila do předposledního dne. Únava už je znát na všech Galících. Přesto nikdo neprotestoval, když velký Obelix vyhlásil velké hry ve sportovních disciplínách. Celé dopoledne se vrhalo, házelo, skákalo, běhalo a kdoví co ještě. Neoblíbenější disciplínou i letošní rok byla takzvaná „Blbárna“ u které se zamotalo mnoho Galíků.

Jedni soutěžili a další se pustili do úklidu Domasovonie a příprav na odjezd. Na kraji Domasovonie ve velkém ohňovém kruhu pracovali Metalurgix s Radiusem na posledním slavnostním ohni. Odpoledne se nad ohništěm tyčila velká palisádová strážní věž.

V poledním klidu se pak rozložilo na náměstí mnoho volských kůží na kterých Galíci za pomoci Galů pakovali své přepravní pytle. Celé odpoledne se neslo ve znamení pakování. Drakulix mezitím ve velitelské chalupě žhavil svůj kamenný počítač, aby vyhodnotil celotáborovou hru. Vše klaplo okolo páté hodiny. Na náměstí se shromáždili všichni Galové a netrpělivě očekávali příchod Buratixe a jeho přátel. Na úvod velký Buratix poděkoval všem Galíkům za jejich statečnost a píli a na důkaz vděku všechny obdaroval galským glejtem.

Na pobavení všech pak proběhla soutěž o nejlepšího pomocníka velkých Galů.

Když se všichni Galové dosytnosti nasmáli, pokračoval Obelix odměnami pro nejlepší z nejlepších. Pogratuloval Galíkům, kteří získali nejvíce srpů a vyhlásil pořadí v celotáborové hře. Z vítězství se radovala vesnice Trubadum a jako první si odešla vybrat sladkou odměnu. Nakonec Buratix obdaroval vybrané Galy rodovými kronikami.

Po skončení shromáždění dostali Galíci volno a věnovali se svým zálibám.

Když se začalo pomalu smrákat, opět se Galíci sešli na velkém náměstí, aby slavnostně sejmuli táborovou vlajku.

 „A nyní vás všechny zvu k slavnostnímu ohni,“ vybídl všechny Buratix a sám  v čele se odebral k táborovému ohni.

Ještě než Metulargix s Radiusem zapálili velký oheň, zahájil Buratix velkou ohňovou šou, zvanou „Iluminace“. Po chvíli se rozzářila celá Domasovonie více jak stovkou pochodní, které roznesli Galíci a Galové.

Pak už nic nebránilo tomu, aby vzplál slavnostní oheň. V rukou Galů se objevilo několik sladkých dřev a Galíci se rozezpívali. Krajinou se nesl chorál, který již po staletí doprovází slavnostní ohně.

Bylo už velmi pozdě, noc pokryla celou Domasovonii, když se Galíci a Galové rozcházeli do svých domovů.

Zítra je už čeká jen horečné balení a odjezd do svých domovů.

Co na závěr říci?

Obloha příliš galskému národu nepřála, ale přesto může být Buratix se svými Galy na sebe velmi hrdý, neboť Domasovonie vzkvétala a krásněla. Přes všechny vybojované bitvy, nebezpečné výpravy a další nástrahy, které na Galíky a Galy čekaly, neutrpěl žádný z nich zranění a všichni se rozloučili s Domasovonií ve zdraví.

A nakonec?

Snad jen přání pevného zdraví a krásný a dlouhý život, plný podobných výprav do fantazie všem účastníkům.

Za všechny spokojené obyvatele Domasovonie

písmák Asterix

Domašov 2006

| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |



Zpět