Novinky a akceLetní táboryOn-line kronikaVětrník 2010Větrník 2009Domašov 2008Větrník 2008 - II.Větrník 2008 - I.Větrník 2007Domašov 2007Větrník 2006Domašov 2006O skupiněFotoarchivVideoarchivTáborové základnyKontakty a odkazyBůřovciVětrníciPionýr

Zasílání zpráv na e-mail

PS Hraničář » On-line kronika » Domašov 2007

NOVÉ - Fotogalerie

Postřehy dětí, tak jak viděli letošní tábor

Pátek 10. srpna - 14. den

Ani jsme se nenadáli a máme tu poslední den letošního tábora. Poslední celý den dopoledne je již několik let na programu závěrečná hra, kdy provincie změří své síly mezi sebou a výsledky můžou pěkně zamíchat celkovým pořadím celotáborové hry. Asi nic nepokazím, když uvedu, že ani letos tomu nebylo jinak.

Na ranním zasedání senátu přinesl posel do Říma zprávu, že na hranicích říše se houfují kmeny Hunů a že mají v plánu na Řím zaútočit. Bruttus a Prefekti rozhodli, že nejlepší obrana je útok a zavelili rozehnat Huny ve svém táboře a za trest zabrat část jejich území. Římané a Římanky bojovali statečně, Huny rozehnali a nejen, že se povedlo obsadit část nepřátelského území, ale podařilo se získat i některé jejich cennosti.

Odpoledne nastal čas uklízení a balení. Prefekti a Tribuni pomáhali zabalit si věci nejmenším Římanům a Římankám, balily se hry a venku zůstalo jen to nejnutnější na dnešní slavnostní večer.

Po večeři proběhlo poslední zasedání senátu, kde se vyhlásily výsledky dopolední hry a obyvatelé všech provincií byli vyzváni, aby se převlékli a připravili se na nástup k večernímu slavnostnímu ohni. Ten měl letos podobu vítězného oblouku a i přes nepřízeň počasí a vlhku se jej podařilo zapálit na první pokus.

Ještě před vlastním zapalením ohně proběhla iluminace, již tradiční slavnostní akt, kdy všichni římané mají v ruce svíčku a jeden od druhého si své svíce zapalují. Tím se dostane plamínek přátelství ke každému z římanů a ti jej poté roznesou po táboře k místu, kde jim bylo posledních 14 dní nejlépe. Po návratu se zapálil oheň a byly vyhlášeny výsledky letošní celotáborové hry.

Nyní poslední táborový oheň již dohasíná, celý tábor je již ponořený do tmy a ticha. Stejně jako se neúprostně blíží úplný konec našeho putování v dobách římských, i naše kronika se pomalu chýlí k poslednímu zápisu. Chtěli bychom vám všem poděkovat za pozornost (a někdy i trpělivost) a jsme rádi, že jsme vám mohli touto cestou přiblížit dění na letošním táboře tentokráte ve stopách Caesarových. Dovolte mi závěrem, abych se s vámi rozloučil pozdravem, který nás tu po celé dva týdny provázel. Takže Ave Caesar.

Putováním říší římskou vás měl tu čest provázet Praetor Radim Fojtík.

Čtvrtek 9. srpna - 13. den

Dnes ráno bylo nebe opět jako vymalované, po mráčku ani památky. Budíček byl posunut na osmou hodinu, poté následovala snídaně. Na ranním zasedání senátu byly vyhlášeny výsledky netradiční olympiády, kdy snad každý z Římanů a Římanek získal nějakou tu minci.

Dopoledne se v okolí táborového ležení objevili špehové z Afrických kmenů. Obyvatelé říše římské byli vysláni, aby o špionech odhalili co nejvíce informací a sami aby byli co nejméně vidět. Ve zbylém času do oběda byli skoro všichni Římané povýšeni do vyšších hodností podle toho, jak se jim dařilo v různých hrách. Hodnosti, které mohli dosáhnout, jsou následující (seřazeny od nejnižší do nejvyšší) - Praetorio, Centurio, Praefectus Cohortis a Legatus.

Po poledni se dramaticky zhoršilo počasí, proto bylo potřeba vyhlásit hry do deště. Odpoledne tedy proběhlo Caesarigo (obdoba binga, výherní hry, kdy se tipují vytažená čísla z osudí). Nejvíce štěstí měl jeden z nejmenších obyvatel Říma - Honza Jadrný. Po zásluze vyhrál dvě zlaté mince.

Po večeři proběhly další gladiátorské zápasy, kde v čistě "Ostravském" finále porazil Vašek Komínek Michala Mázla. Následovalo večerní zasedání senátu a poté již jen klasicky večerní očista, večerka a šlo se na kutě.

Středa 8. srpna - 12. den

Po noci plné hvězd následovalo probuzení do jasného dne. Sluníčko svítilo, tak se ze spacáků lezlo docela dobře. Po ranní očistě a snídani byla v plánu netradiční olympiáda - šaškariáda. Římané a Římanky soutěžili v osmi disciplínách jako například slepecká hůl, králická blbárna, běh se svíčkou nebo skok s lavorem. Zde měly obyvatelé římských provincií jedinečnou možnost vyhrát za dobré umístění nějaké další zlaté, stříbrné nebo bronzové mince a přiblížit si tak svůj další kariérní postup.

Po obědě se nad Římem zatáhla obloha a až do večeře sem tam sprchlo, převážně šlo o kratší přeháňky. I v tomto počasí však provincie musely prokazovat svůj důvtip při vytváření římského scrabble, kdy měly za úkol z obdržených písmenek sestavovat slova dle pravidel této deskové hry.

Mezitím navštívili Římskou říši kmeny z Afriky a uloupili provinční korouhve. Zanechaly po sobě pouze zašifrovanou zprávu s popisem místa, kde se zástavy nachází. Jednotlivé provincie tedy musely rozluštit šifru a vydat se hledat ztracené korouhve. Šifra nebyla z nejlehčích, přesto se Římané nenechali zahanbit a všechny provinční zástavy vypátrali a donesli zpět do táborového ležení.

Večer na zasedání senátu se stala nečekaná věc - byl sesazen samovládce Caesar a do vedení Říma byl pasován do té doby 1. konsul Bruttus. Po tomto "převratu" byli obyvatelé říma vyzváni k provedení večerní hygieny a k nastoupení k dalšímu táborovému ohni. V tento okamžik možná již někteří tušili, co se chystá.... Ano, připravena byla další noční hra - stezka odvahy. Již jen při vyslovení těchto dvou magických slov přeběhl i těm otrlejším mráz po zádech. Stezku nakonec prošli všichni, i ti nejmenší, i když i nějaká ta slzička ukápla. Odměnou jim pak byla každému jedna zlatá mince za velikou odvahu.

Poté se již římské ležení ponořilo do ticha a opět jediným zvukem byla šumící horská bystřina proudící nocí plné rozsvícených hvězd.

Nakonec rozluštštění včerejšího jídelníčku:

chléb s marmeládou a čaj, banán, hovězí nudlový vývar, svíčková s knedlíkem, jogurt s lesním ovocem a čína s rýží

 

Úterý 7. srpna - 11. den

Dnešní budíček byl odpískán o půl osmé, tedy přesně dle denního režimu. Každým dnem je ale vysoukání Římanů a Římanek ze spacáků náročnější a náročnější.

Od rána se po obloze honili pěkné mraky, celé dopoledne navíc stále bouřilo, ale žádná kapka na naše ležení nepadla. Proto hned od rána mohly všechny provincie začít mapovat celou Římskou říši se všemi jejími provinciemi. Úkolem bylo nejdříve sestavit mapu celé říše a poté pojmenovat jednotlivé provincie. V naší době jich Řím měl přes padesát, přesto všechny provincie úkol zvládly perfektně.

Po obědě následovala další celoprovinční hra, kdy provincie měly za úkol v okolí táborového ležení hledat náhrobky s legendami. Na každém náhrobku bylo napsáno, v čí počest byl daný monument postaven. U každého náhrobku se navíc nacházel drobný poklad, ten bylo také potřeba najít. Nakonec provincie musely sestavit časovou osu dle legend, kdy a kde se odehrála některá z důležitých bitev z dob římských.

Po svačině následovalo fotografování jednotlivých legií v provinčních tričkách a také v dobových hábitech. Tyto obrázky si můžete prohlédnout v naší táborové galerii.

Večer se přeci jen počasí rozodlo, že na nás pustí pršku a tak při večeři se na nás spustil asi půlhodinový liják. Kvůli mokru byla senátní porada svolaná do jídelny a v civilu. Poté, po vyčištění zubů a zazpívání večerky však všichni obyvatelé provincií usínali pod jasnou oblohou, na které krásně svítily hvězdy a právě začal vycházet měsíc.

Nakonec uvádíme ukázku dnešního jídelníčku, kde si můžete zkusit tipnout, čím vším se Římané dnes krmili. Své tipy nám můžete zaslat do diskuse.

Pondělí 6. srpna - 10. den

Je to až k neuvěření, ale jsme tu skutečně již desátý den. Počasí nám je zatím stále nakloněno, ani dnešní ráno nebylo výjimkou. Budíček byl posunutý na osmou hodinu kvůli včerejšímu náročnému pochodu. Jak se později ukázalo, nebylo to snad ani potřeba, protože na dětech ani nebylo poznat, že mají v nohách celodenní túru. Ovšem u dospělého osaznestva to tak růžové nebylo, dětský organismus holt regeneruje rychleji.....

Dopoledne byl v plánu závod jednotlivců, tentokráte na skládání slov (pro ty nejmenší zapamatování obrázků). Po vyznačené trase bylo rozmístěno několik písmen, ty si Římané a Římanky měli za úkol zapamatovat a v cíli z těchto zapamatovaných písmen složit co nejvíce slov. Můžeme potvrdit, že fantazie některých bojovníků je opravdu velice bohatá :-) Zbytek času do oběda vyplnila celoprovinční klání. Výsledky skládání slov zobrazíte kliknutím zde.

Po obědě (bramboračka a segedín s knedlíkem) a poledním klidu následovala jedna z našich nejúspěšnějších her-blokáda. Při ní se občané provincií na chvíli stanou obchodníky, kteří mají za úkol převážet zboží maji jednotlivými přístavy (stanoviště v lese, na louce...) Čím více nákladů, tím lépe. Háček je v tom, že na daném území operují i piráti (prefekti a tribuni) a ti mají za úkol chytat obchodníky a loupit jim zboží. Obchodníků bylo osmdesát, pirátů však jen kolem deseti, takže při tomto poměru měli děti "lehce" navrch. Jak blokáda dopadla se dozvíte po kliknutí sem.

Před večeří proběhly další gladiátorské zápasy, tentokrát se vyvoleným stal Ondra Tichý. Na večerním zasedání senátu byly přijaty nové paragrafy do vojenského a lázeňského zákoníku. Po zasedání byla vyhlášená hygiena (čištění zubů) a poté nás Lusitánská provincie v čele s Otíkem pozvala k slavnostnímu ohni, který přes den připravili. Zazpívali jsme si oblíbené táborové písně za hudebního doprovodu Supa a Toma, nakonec jsme zapěli večerku a popřáli si dobrou noc a vydali se po celodenní "šichtě" do spacáků...

Neděle 5. srpna - 9. den

Dnes jsme se probudili do příjemného svěžího nedělního rána. Možná za to mohlo krásné počasí, že většina obyvatel našeho ležení ani nepostřehla, že dnešní budíček byl posuntý o půl hodiny dříve, než je obvyklé. Následovala ranní očista a snídaně, ihned po ní dospěláci nafasovali pro členy svých provincií balíčky na cestu a mohlo se vyrazit dobýt kótu vysokou 1492 m n.m. Na neděli byl totiž naplánován celodenní výlet na Praděd. Všichni obyvatelé Římské říše vyrazili ve svých táborových tričkách v barvě své provincie.

Ve tři čtvrtě na devět byly přistaveny k táborovému ležení dva autobusy, kterými jsme se přemístili do Karlovy Studánky. V tomto lázeňském městě začalo naše celodenní putování po Hrubém Jeseníku. Kousek za tímto městečkem jsme se napojili na naučnou stezku Údolí Bílé Opavy, jednu z nejkrásnějších, ale zároveň nejnáročnějších turistických tras v naší vlasti. Celkem asi na 3,5 km dlouhém úseku podél horské říčky Bílá Opava bylo nutné překonat několik dřevěných mostků, žebříků a schodů. I přes náročnost této trasy ji všichni obyvatelé Říma zvládli s bravurou jim vlastní. Cestou se nám naskytl i pěkný pohled na Petrovy kameny, místo, kde se dle pověstí dříve (a možná i nyní) slétávali čarodějnice ze širokého okolí.

První větší zastávka následovala na horské chatě Barborka, kam jsme dorazili kolem poledne. Všichni jsme tuto pauzu využili k obědu, ke kterému jsme měli připravený již zmíněný potravinový balíček. Po načerpání nových sil jsme vyrazili na zteč cíli naší dnešní výpravy. V čase 14:01 jsme dorazili na Praděd v plné sestavě (což se nám za poslední dobu povedlo vůbec poprvé). Některé děti (za doprovodu dospěláků) vyjeli výtahem na rozhlednu na vyhlídku, odkud byl dnes opravdu nádherný výhled široko daleko. I Suchý vrch jsme měli možnost vidět...

Cestou zpět do tábora jsme ještě na chvilku zastavili na další horské chatě Švýcárna, poté již následovala cesta kolem 136 metrů vysokého Vysokého vodopádu až do tábora (převážně z kopce). Noha prvního Římana vkročila do táborového ležení o půl sedmé, za půl hodiny si již všichni výletníci pochutnávali na kuřecích řízcích s bramborem a dýňovo-broskvovo-hruškovým kompotem.

Následovala očista, zazpívali jsme si večerku a pak už jen zalést do spacáků a spát. Celé ležení ulehlo dnes opravdu rychle a potichu. Není divu, po 22 kilometrovém pochodu se unaví i ti nejotrlejší obyvatelé římských provincií... 

Sobota 4. srpna - 8. den

Tak tu máme sobotu, den, kdy jsme se přehoupli do druhé poloviny našeho putování ve stopách římských hrdinů. Mnohým z nás to ani nepřijde, že jsme tu již osmý den, čas letí hodně rychle, první půlka utekla jako voda v horské bystřině lemující naše ležení.

Sobota bývá již po několik desetiletí na našem táboře odpočinkovým dnem. Hlavním úkolem je vykoupat veškeré osazenstvo římských provincií v teplé vodě, uklidit ve stanech a po táboře. Takový sanitární den. Od rána vřela voda ve dvou brutarech, takže teplé vody bylo dostatek. Dostalo se i na Prefekty a Tribuny, takže se dá říci, že celý tábor dnes večer voní čistotou. Někteří využili volný čas - kromě hraní různých her, plnění táborových zkoušek (tzv. Soldíků) nebo lehkého sportování - i k vyprání svých svršků. Protože celý den svítilo sluníčko, vše uschlo bez problémů - Římané, Římanky i oblečení.

V podvečer se uskutečnily speciální gladiátorské souboje, kdy se v ringu s pešky utkaly Prefekti a Tribuni. Naprosto proti očekávání všechny statné gladiátory porazila Ťou-Ťou (asi o 40 kg lehčí než většina ostatních bojovníků), za což si vysloužila mohutný potlesk všech diváků a hlavně přízeň samotného Caesara.

Po večeři, která byla posunuta o hodinu dříve, jsme zasedli k táborovému ohni, kde jsme si kromě klasických táborových písní zazpívali (a zatančili!!!) i takové šlágry, jako je například Ptačí tanec. A po zpívané večerce obyvatelstvo římských provincií zalezlo do svých spacáků. Na zítřek je potřeba nabrat spoustu sil, čeká nás celodenní výlet, kde hlavním cílem je dobytí nejvyšší hory Hrubého Jeseníku - Pradědu...

Pátek 3. srpna - 7. den

Asi máme souzeno, že poslední dobou nám počasí na spaní pod širákem moc nepřeje. Posledních pět let se nám nepodařilo strávit celou noc pod širým nebem díky vrtochům počasí, jinak tomu nebylo bohužel ani letos. Večer ještě vypadal nadějně, že bychom naše "prokletí" mohli i zlomit, ale přibližně kolem druhé hodiny začaly padat první kapky na spacáky. Dešťové senzory zafungovaly perfektně, ležení byla zbalená během minuty a taktéž noční přesun do tábora proběhl rychlostí blesku. Ještě se ani pořádně nerozpršelo a všichni obyvatelé starého Říma mohli v klidu spát zachumlaní ve svých stanech.

Kvůli nočnímu přesunu byl budíček posunut až na osmou hodinu, po snídani proběhl další závod jednotlivců - odhadový. Řimané a Římanky měli za úkol na stanovištích po trase odhadnout, kolik váží kámen, kolik měří klacík nebo jak je vzdálený konkrétní strom. Výsledky odhadového závodu si můžete zobrazit zde.

Po obědě (slepičí vývar s nudlemi a rýže a vepřové kostky na kari) a poledním klidu byly všechny provincie vyzvány, aby si každý člen provincie vyrobil ze dřeva lodičku - podmínkou bylo, že musí být pouze z přírodních materiálů. Na pátou hodinu byl naplánován start První římské regaty - do této doby byl čas na přípravu taknkerů, škunerů, ledoborců, ponorek, jachet a všeho dalšího možného, co je jen trochu schopno plout po vodě.

Vlastní závody probíhaly na místní divoké říčce za bouřlivého povzbuzování, některé lodě proplouvaly peřejemi jako štiky, některé pluly, no, jak to napsat, pluly rozvážně. Po doplutí posledních lodí do cíle následovaly gladiátorské hry, které dnes vyhrála Monča Drtilová. Na senátním zasedání proběhla bouřlivá debata při prosazování paragrafu občanského zákonu, který předkládala provincie Lusitánie. Nakonec zákon byl Caesarem vetován, což prefetk Otík rozdýchává možná ještě teď :-)))

Po poradě už jen vyčistit zuby a nohy, zazpívat večerku a alou do spacáků...

 

Čtvrtek 2. srpna - 6. den

Předpověď počasí na dnešní den byla podle všech prognóz optimistická a do puntíku se vyplnila. Jakmile jsme totiž ráno vykoukli ze stanů, vítalo nás slunce svými paprsky a obloha bez jediného mráčku. Lepší počasí na vaření v přírodě jsme si snad ani nemohli přát.

Hned po budíčku si začali Prefekti a Tribuni jednotlivých provincií fasovat objednané ingredience na vaření, pily a sekery a nějaké ty hry na zabavení Římanů, kteří se zrovna nebudou zaobírat přípravou pokrmů. Kolem půl desáté vyrazili provincie na místa v okolí tábora, která se pro dnešek stala jejich útočištěm. Po předchozí domluvě vyrazily vždy dvě provincie dohromady, vařilo se tedy na čtyřech místech. Jako již minulá léta byly obsazené místa jako za soutokem, Otíkův strom, u pramene a v zadním lese.

Letos jednotlivé provincie si na vaření zvolili klasický guláš s bramborem, ražničí s cibulkou a paprikou (pečené v alobalu ve žhavých uhlících) a s bramborem nebo ražničí s ananasem a taktéž s bramborem. Nechyběl například zeleninový salát nebo pudink „na divoko“. Všechna jídla se připravovala v kotlících na otvřeném ohni a i přes to (nebo právě proto) byla všechna vynikající. Sám Caesar zhodnotil úroveň jednotlivých jídel jednoduše jako fenomenální..

K večeři si všechny provincie opekly buřty a pomalu se začaly chystat na spaní pod širákem. Ne všichni Římané a Římanky pod širým nebem ulehly, účast byla dobrovolná. Přesto ale většina občanů římských provincií si tento jeden z vrcholů letošního tábora nenechala ujít.

Doufáme, že slunce bude naše putování i nadále provázet svými hřejivými paprsky tak jako tomu bylo dnes. Zítra přineseme zprávy, jak dopadlo spaní pod širákem a například, jak se dařilo provinciím v závodě regat.

 

Středa 1. srpna - 5. den

NOVÉ- výsledky středeční olympiády

Dnes ráno byl budíček posunut až na osmou hodinu, což celé osazenstvo Římské republiky jen uvítalo. Počasí od rána vypadalo slibně, sem tam i slunce vykouklo, jinak ale po celý den bylo lehce pod mrakem, což našim táborníkům vůbec nevadilo.

Ihned po snídani se provincie rozeběhly do místních hlubokých hvozdů, aby splnili úkol, který jim zadal sám Caesar. Ten zněl jasně – poskládat moudrá slova Cicera, která se ale v podobě hesel a křížovky zatoulala do již zmíněných lesů. S menšími či většími problémy se provincie s tímto úkolem zdárně popraly, po zásluze byly odměněny dalšími kartičkami na mapu.

Po obědě následovala Olympiáda. Pro římské občany bylo připraveno osm disciplín, jen namátkou vybíráme hod diskem, závod vozatajů nebo římský trojskok z místa. Velké úsilí všech bylo po zásluze odměněno zlatými, stříbrnými a bronzovými mincemi, které obdrželi vždy první tři Římani a Římanky v jednotlivých kategoriích. V podvečerním gladiátorském klání byla dnes nejudatnější bojovnicí Kristýna Knoppová, za což si vysloužila právo stát při večerní senátní poradě po boku samotného Caesara.

pohoda ve stanu

Po večeři bylo vyhlášené volno, které někteří občané Říma ztrávili dalšími hrami, jiní jen tak odpočívali ve svých příbytcích. Na večerním zasedání senátu byly Caesarovi předloženy další dva zákovy do šesti římských desek – zákon lesů vod a strání a zákon občanského soužití. Oba zákony byly přijaty a lid římský se mohl v klidu a pokoji rozejít do svých dočasných domovů a pomalu si připravit své pelechy. Zítra totiž všechny římské provincie čeká vaření v přírodě a spaní pod širákem...

Jak vaření dopadlo, to se dozvíte již v zítřejších zápiscích z říše římské.

 

Úterý 31. července - 4. den

"Ave Caesar" - tento táborový pozdrav nám již letos tak zdomácněl, že jiné pozdravení dvou kolemjdoucích Římanů zde uslyšíte již steží. Ne jinak tomu bylo i v úterý ráno, kdy nás probudilo sluníčko (a samozřejmě Texova píšťalka) a celý římský národ se pomalu soukal ze spacáků.

Po snídani byla na programu první drancovací výprava do zemí římskou říší ještě nepodmaněných - do nedalekého Domašova. Děti se činily opravdu dokonale, místní samoobsluha zůstala po nájezdu provincií dokonale vyrabována - přeci jen na tolik zákazníků nejsou v místním obchodě zvyklí.

Po návratu z Domašova usedli Římané k polední krmi - tentokrát ovarová polévka a bramborový knedlík s hovězím na česneku a špenátem (mezi námi, neměl chybu!). Odpoledne se konal druhý závod jednotlivců, oblíbené "co jsem?" - tentokrát bylo za úkol uhodnout, co jsem za zeleninu nebo ovoce. Římané a Římanky opět prokázali svůj důvtip a se záludnou hrou se popasovali vskutku bravurně. Pro úplnost předkládáme výsledky dle kategorií, které zobrazíte kliknutím zde.

Spolu se závodem jednotlivců byly letos poprvé naplánovány celoprovinční nebo meziprovinční klání, kdy si jednotlivé provincie vyberou z připraveného seznamu možných aktivit a her a v jedné vybrané si zasoutěží. Dle toho, jak si budou provincie vést, získají více či méně kartiček na mapu, aby mohli dále rozšiřovat svá území.

losování kartiček

Na dnešní večer byla připravena první noční hra - stříbrný déšť. Po zazpívání si u táborového ohně, který postavila Gallská provincie, se všechny družiny vydaly na louku za tábor, kde měli za svitu baterky najít stříbrné valouny (šišky obalené v alobalu). Stříbro se lesklo ve tmě i bez posvícení baterkou, takže hledat valounky bylo docela snadné.

Po návratu všichni obyvatelé starého Říma poslušně zalezli do svých spacáků a během chvilky celý tábor ponořil do ticha, které narušovalo jen šumění horské říčky...

 

Ještě bych se chtěl omluvit všem čtenářům za zpoždění dnešního příspěvku způsobenému selháním techniky. Ani Římané neměli ještě všechno dokonale promakané...

 

Pondělí 30. července - 3. den

Dnešní ráno již nebylo tak živé, jako včerejší, možná i proto, že budíček byl o půl osmé. Spolu s Texisovým zapískáním a hřmotným zvoláním "BUUUUDÍÍÍÍČEEEEEEK" přestala dešťová přeháňka, kterých jsme tu přes noc měli několik. Čas bez deště však vydržel pouze chvíli, přeháňky pokračovaly i přes celé dopoledne. Přesto se provincie pustili do lítého boje v Maršálu a Špiónu. Bojovou atmosféru výborně doplňovaly pokřiky, které si jednotlivé provincie na začátek každého souboje připravili.

Maršál a Špion

Těsně před obědem (česneková polévka a vepřové na houbách) spadla na naše ležení poslední kapka deště (doufáme, že na dlouhou dobu poslední). V poledním klidu se občané jednotlivých provincií sešli u táborové mapy říše Římské a společně začali rozšiřovat hranice svých provincií. Letos dostávají provincie za celoodílová klání kartičky s územím, které se posléze nalepí na mapu.

Po poledním klidu změřily provincie své síly ve hře o poklad pevnosti Boyard, inspirované známou soutěží. Římané a Římanky plnili záludné úkoly, při kterých museli přemoci strážce indicie. Při tomto klání museli prokázat důvtip, bystrost, obratnost i sílu, nakonec přijít na správné heslo (což se podařilo všem), které otevřelo dveře do svatyně s pokladem. Pak už jen zbývalo vyplenit svatyni, což nebyl ani pro jednu provincii žádný problém.

disciplína v boyardu 1disciplína boyard 3

Po svačině byly uspořádány na počest Caesarova zvolení první gladiátorské hry. Za každou provincii byl nominován jeden Říman či Římanka, které změřili své síly při gladiátorském souboji. Prvním vítězem se stal udatný Říman Vojta Vysoký, který kromě práva stát při večerním senátním zasedání po boku Caesara byl (mimo jiných privilegií) sproštěn učasti na příští ranní rozcvičce.

Na večerním senátním zasedání provincie Gallská a Dalmatská přestavili své návrhy zákonů do šesti Římských desek, které byly po krátké debatě přijaty. Ihned po rozpuštění senátního zasedání provedli Římané a Římanky očistu těla a zubů, poté zazpívali večerku a vydali se po náročném dni do svých příbytků nabírat síly na dny příští....

zasedání římského senátu

Neděle 29. července - 2.den

Čekalo nás probuzení do krásného slunečného dne, budíček byl posunut na osmou hodinu, přesto již po sedmé bylo několi římanů vzhůru, jak nemohli dospat. Zkušenosti však říkají, že s každým přybývajícím dnem bude ranní vysoukání se ze spacáku náročnější a náročnější....

Po snídani následovalo odložené senátní zasedání v dobových hábitech, při kterém byla slavnostně vyvěšena táborová vlajka (letos s motivem římského imperia) a následovala volba senátora, který po příštích 14 dní stane v čele nově zřízené římské republiky. Kandidáti nakonec vzešli dva, Caesar Fa a vrchní kuchařka Pavlínka, pro některého z těchto kandidátů poté hlasovali Prefekti a členové štábu. Rozhořela se plamenná debata, koho zvolíme do našeho velení. Nakonec s poměrem hlasů 7:6 zvítězil Caesar a celý římský lid jej svým velitelem uznal a jeho volbu přijal.

Po ukončení prvního zasenání senátu byla na programu první soutěž jednotlivců, motivovaná památným Caesarovým výrokem, když překročil řeku Rubikon - Allea iacta est - kostky jsou vrženy. Dopoledne měly za úkol ještě všechny provincie si vyrobit provinční zástavu - na předem připravenou látku nakreslit znak své provincie a vyrobit si žerď k této zástavě.

Po obědě (květáková polévka a nudle s mákem) proběhla celoodílová hra Postilion po které následovalo stavění hraniční věže - provincie měly za úkol postavit co nejvyšší hranici ze dřeva. Nejvyšší měřila necelých 280 cm, což je už pěkná výška. Sebrané dřevo poté posloužilo jako palivo na klasický buřťak, u kterého se k večeři opékaly párky.

příprava buřťákuopékáníStavba věží

Spolu s večerkou se spustil déšť, který s krátkými přestávkami v noci trval až do pondělního budíčku...

Výsledky závodu Kostky jsou vrženy najdete ZDE

 

Sobota 28. července

1.den na táboře....

Čas: 14:10 - Přesně v tuto dobu dorazil autobus s naší výpravou do hlubokých jesenických lesů, na táborovou základnu v Domašově, našeho útočiště pro příštích 14 dnů. Cestou z Červené Vody jsme naložili naše kamarády z Ostravy a od Prostějova, přímo na místě na nás již čekali naši brněnští kamarádi. Táborová základna už byla připravená na naše nastěhování, takže nic nebránilo tomu začít se tu pomalu zabydlovat.

Po ubytování ve stanech a vybalení věcí následovala první hra, ve které si děti (na příštích 14 dní lid římský) vybojovali právo patřit pod jednu z osmi římských provincií, pod kterou budou po dobu tábora šířit věhlas a slávu říše římské. Spolu s provincií získali svoji oddílovou barvu a tričko, poté si vybrali v své vedoucí a instruktory (v říši římské nazývané Prefekti a Tribuni, resp. Prefektky a Tribunky). Následovala večeře, ke které jsme dostali naservírovaný buřtguláš. Po ní mělo následovat první zasedání římského senátu, nicméně zásah vyšší moci v podobě krátké, ale vydatné přeháňky plány zhatil a tak bylo první senátní zasedání odloženo na nedělní ráno.....

Nicméně ani krátká přeháňka nezabránila zapálení prvního slavnostního táborového ohně, u kterého byla přestavena letošní celotáborová hra a lehce nastíněné dění, které nás na letošním táboře čeká. Poté jsme si u ohně zazpívali za hudebního doprovodu Supa a Toma několik oblíbených táborových písní, nakonec jsme si všichni popřáli dobrou noc zpívanou večerkou a mohlo se jít na kutě.

 



Zpět