Novinky a akceLetní táboryOn-line kronikaVětrník 2010Větrník 2009Domašov 2008Větrník 2008 - II.Větrník 2008 - I.Větrník 2007Domašov 2007Větrník 2006Domašov 2006O skupiněFotoarchivVideoarchivTáborové základnyKontakty a odkazyBůřovciVětrníciPionýr

Zasílání zpráv na e-mail

PS Hraničář » On-line kronika » Větrník 2008 - II.

Sobota 26. července

            Když v Červené Vodě ráno kokrháč ohlásil příchod nového dne, začali se v okolí místní školy shlukovat kovbojové a spousty kankánových tanečnic, aby za doprovodu proudů slz svých příbuzných se odebrali do neznámých končin dalekého pustého kraje. Zde se chystají vybudovat jedinečné zlatokopecké město, které nazvou Wind city – Větrným městem.

Velký železný oř pohltil skupinu dobrodruhů a vydal se s nimi do země plné zlatých valounů.V čase poledním je pak vyložil na liduprázdné a nebezpečné krajině.

Sluníčko pražilo do jejich sombrér neúprosně a vzácná voda mizela jako mávnutím proutku. Přesto všichni dorazili v pořádku a začali budovat své město. Netrvalo dlouho a sruby byly postaveny. Město začalo žít svým životem. Restaurant se salonem fungovaly jako první a postupně bylo zbudováno vězení, poštovní úřad, doktor a samozřejmě sídlo velkého šerifa Bůři.

Po pozdním obědě a krátkém odpočinku vyrazili všici do blízkého okolí nového domova, aby zjistili, zda nenarazí na stopy nebezpečných hord potulných zlodějů koní.

Po důkladném průzkumu a značně unaveni se sešli opět navečer v místním restaurantu, aby zahnali ukrutný a vysilující hlad.

Večer pak už patřil jen odpočinku a relaxaci. Semo tamo bylo potřeba pod zkušeným vedením městského mistra tesaře opravit příbytek, ustájit neposedné koně, či opravit dobytčí ohrady.

            Když pak tma pohltila Wind city, nesl se městem jen šepot prérijního vánku, frkání koní a oddychovaní unavených, ale spokojených obyvatelů nového městečka. Je potřeba nabrat hodně sil, neboť zítra nás všechny čeká velmi perný den.

Pro naše blízké do domoviny se nese spoustu pozdravů a přání pevného zdraví se vzkazy, že všichni jsme v pořádku a bez úhony……

Program:

-         příjezd a ubytování

-         budování městských staveb

-         rozdělení oddílů – městských částí

-         seznámení s okolím

 

Neděle 27. července

 

            „Ne, už nebudu spát, abych něco nezaspal,“ dostal v brzkých ranních hodinách odpověď Dzip, když se snažil ve čtyři hodiny ráno uložit jeden ze stanů….

Ve vzduchu bylo cítit napětí. Když se ráno městem rozlehlo mohutné volání zástupce šerifa, nebylo už koho budit. Drtivá většina dětí už byla vymydlena, měla porovnané stany a byla  nažhavena na první „akci“

Když odbil kostelní zvon devátou hodinu, svolal gun-boss Brambor všechny hobré a ladies do prachu náměstí, aby je poprvé v letošním roce zaúkoloval. První co bylo potřeba vyrobit, byly opratě k poštovnímu dostavníku. A tak co zatím starší osadníci v okolí Wind city zabírali území pro stavbu svých rančů, mladší pod vedením zkušeného rančera Bradla pletli pevné a pohodlné provazy pro další použití.

Když započatá práce byla úspěšně dokončena a prospektoři se vrátili ze svých nových území, zavlnil se městem nádherný „Toaletní had“, který na dlouhou dobu zásobil místní latríny kvalitním hedvábím.

„Pomfriťačka, Tatanka mix and xing xao a cucumberový salát“ – toto dnes stálo na jídelním lístku, který nabízel místní restaurant. Plná břicha a spokojené oddychovaní nasvědčovalo, že všem opravdu chutnalo. A šup odpočívat. Palčivé polední sluníčko nás všechny zahnalo do studených koutů města a přinutilo nás kvalitně odpočívat. Ale nakonec ne všichni vydrželi v klidu, neboť v místním salůnu rozložil své nádobíčko Bank-boss. Kroužící kulička všechny utvrdila v tom, že začala fungovat velká ruleta. Zatím jen na zkoušku, aby Bank-boss nalákal nové zákazníky.

Jakmile bylo odpočinku dost vyrazili osadníci chránit své nové ranče, jelikož se v okolí objevilo několik hord kočovných banditů. Ostatní se ve městě pustili do budování městských studen a přivaděčů čerstvé vody. Sluníčko se už pomalu schovávalo za nedaleké hory, když se stateční rančeři vrátili z trestné výpravy. Právě včas začala proudit do studen čerstvá osvěžující voda, aby mohli rančeři smýt se svých těl nepříjemný lepkavý prach.

Čas do večeře byl vyhrazen volné zábavě. Městem se rozezněly kytary a jiné hudební nástroje a nejeden kovboj vyzval svou společnici k tanci.

Den byl ukončen slavnostním shromážděním všech obyvatelů města. K nebi vylétla nová vlajka a šerif Búřa všechny slavnostně přivítal a představil své zástupce a pomocníky.

Tma zastihla všechny u velkého táborového ohně.

Krásná noc pak vyzvala nejednoho z nás, aby si ustal pod hvězdami  se sedlem pod hlavou a se svým koltem po boku.

Dobrou noc krásné Wind city, zítra se opět všichni shledáme………… 

Program:

-         opratě k dostavníku

-         nové ranče

-         hedvábný had

-         „Bulačina“

-         Skleničkový pavouk

-         Karaoke

-         Slavnostní nástup

-         Táborák

             

Pondělí 28. července

 

            Hnedle po ránu nás navštívil rančer ze sousedního ranče a požádal nás o pomoc. Včera se mu rozuteklo  stádo krav a jeho honáci jej nezvládli přihnat domů. Práce to nebyla příliš složitá, neboť krávy měl dobře ocejchované iniciály své rodiny a svých blízkých. I vyrazili hombré a ladies do okolních prérií a začali prohledávat všechny zákoutí, aby sehnali jeho stádo dohromady. Za dvě hodiny bylo jasné, že naši mladí jsou obratní naháněči. Podařilo se    jim přihnat na naše ranče všechen skot.

 

Poté co se jim povedlo zvládnout tento nelehký úkol byli nuceni odolávat hře zvané Twister. V odpoledních hodinách se z města Wind City poztrácelo pár zvířátek z našich ohrad, které neodolaly nájezdu našich nechvalně známých trempů. Museli jsme vyslat všechny zvědy do okolních prérií a lesů, aby naše drahocenné poklady donesli zpět. Začínáme být opravdu bohaté město, a proto všechny naše cenné věci musíme ukrývat pod různé šifry, které nezná nikdo jiný, pouze naši hombré a ladies. Po takto těžkých úkolech měli naši nejmenší chvíli na odpočinek,  který byl zakončen dobrou sváčou,  kterou připravily naše věrné Lady.

Až jsme byli odp očatí, tak nás překvapil nelehký úkol. Jelikož nám je odebírána půda pod našim městečkem, chtěl šerif Bůřa vyzkoušet jak si dokážeme zbylou zemi ochránit, a proto začal zmenšovat pozemky sám, aby zjistil kolik našich kovbojů se vejde na co nejmenší území. Byl to opravdu náročný den a to ještě všechny čekala novinka, která překvapila všechny otrlé kovboje. Po západu slunce se nad městem ocitlo neznámé promítací plátno které pomohlo všem prací znavená těla ukolébat do krásných snů uplynulého dne.

Když kovbojové zmizeli z plátna, někteří unavení návštěvníci zůstali na place, kde strávili noc pod širým nebem.

Sluníčko nám stále dopřává teplíčka, a proto všechny ranče fungují na plné obrátky a stáda se utěšeně rozrůstají. Co víc si přát? Jen pohodu a zdraví, které oblažuje všechny obyvatele Wind City.

Program:

-         písmenkový závod

-         Twister

-         ZOO

-         Šifrovací závod

-         „ostrovy“

-         letní kino

gun boss Brambor

 

Úterý 29. července

            Po dlouhé letní noci se ,,Wind City“ probudilo do slunečního letního úterního rána. Po protáhnutí rozcvičkou měly děti možnost se najíst v naší restauraci. Po snídani se všichni oblékli do svých převleků a proběhlo focení. Následovala velmi oblíbená činnost kovbojů čímž je vyčištění města od neobvyklého nepořádku.

Odpoledne se kovbojové mohli sklouznout na klouzačce nebo se vykoupat ve splávku, což bylo pro ně velmi zábavné a osvěžující, neboť bylo velmi teplé počasí.

Po sváče následovala hra s názvem rýžování zlata. Hodně dětí bralo tuhle hru opravdu vážně, páč rýžovalo celým tělem, někteří byli  od hlavy až k patám mokří, ale  nakonec se jim to zdařile  povedlo.

Poté se Ladies z kuchyně odebraly do lesíka lovit místní toulavé psíky. Jednomu se však pobíhání nevyplatilo, byl úspěšně zdolán a po převezení do tábora byl zpracován a dán do jídla. (Samozřejmě že se jednalo jen o divadlo)

O chvíli později se konal kovbojský  X- factor  ( karaoke – zkouška zpěvu ).

Následující činnost byla odvalování pošlých krav pryč z ohrad. Mladí kovbojové znovu ukázali své schopnosti.

Na večeři se konečně mladí kovbojové dozvěděli, co pojem haf haf znamená a pochutnali si na vynikajících ,, hot dogu“, všichni si i přidali.

Večerní nástup zakončil dnešní den plný dobrodružství a dobrého jídla, a následoval pečlivě vybraný film vítěznou skupinou Shrek 3. Počasí nám dovoluje, aby  mladí kovbojové vynesli své spaní pod širé nebe.

Všichni obyvatelé Wind City zdraví všechny svoje blízké a vzkazují, že jsme všichni v pořádku a v pohodě.

Program:

-         Ruleta, Bingo, Volejbal

-         Focení

-         Klouzačka

-         Rýžování zlata

-         Tetraedr

-         Letní kino                                                   

 Písmáci lady Bóža a z. šerifa Honzík K.

 

Středa 30. července

Po úterní Šrečí pohádce dnes ráno opět zakokrhal kohoutos a následovalo tradiční ranní protáhnutí tělíček. Aby mohl začít první  souboj mezi Severos a Jihos , museli ladies and hombré doplnit energii ranní snídaničkou. Poté jednotlivci vyrazilos na postřehový závod do lesíčka. Během celého dopoledne probíhal Americano víčkos bascetbalos. Hrami znavené městečko se konečně dočkalo obědos, na kterém si moc pochutnalo. Někteří po vydatném obídečku odpočívali ve svých srubech, jiní pokračovali v rýžování zlata ze včerejšího dne a samozřejmě nechybělo ani karaoke show.

Šerif Bůřa dostal zprávu, že nad městečkem Wind City krouží vzácní orli a poztráceli v našem lesíčku vzácná orlí vejce. Naši obyvatelé měli za úkol najít co nejvíce vajíček, aby je šerif mohl vrátit orlům a oni se vzdálili do svých skal. Poté pokračovala volná zábava a nesměla chybět ani odpolední svačinkos- kompotos a sušenkos. Nesmíme zapomenout na prospektora, který navštívil naší banku za účelem odkoupení vyrýžovaného zlata. Několik hobré a ladies nebylo příliš spokojeno, jelikož dnešní kurz byl spíše nepříznivý. Ale co se dá dělat. Radši prodat za míň, než přijít o vytěžené zlato při nájezdu banditů. Orli opět začali kroužit kolem Wind City a tentokrát se vajíčka zatoulala pod čepičky našich kovbojíčků. Několik vajíček se podařilo rozbít, ale většinu šerif vrátil orlům a ti už snad nadobro odletěli. Obyvatelé našeho městečka dostali zase hládeček a naše hamos papos jim velice chutnalos. Rozběhl se i americanos voleybalos zápasíš, ve kterém se utkal gun boss Brambor s lady Boženkou a šerif city Bůřa s hombrém Dankem. 

Po večerním xixao mixu přišlo na řadu večerní shromáždění, při kterém gun boss Brambor vyhlásil výsledky dnešního dne. Bylo uděleno několik metálů a prim dnes získala sevrní část města, což bylo slyšet na hony daleko. Po oslavném řevu se stály daleko do pustiny i smečky kojotů, které si dělali zálusk na naše stáda.

Tma opět začala halit město do svého závoje, když opět rozložil své nádobíčko potulné kino. Dnes dávalo úžasný příběh Limonádového Joe.

A opět zůstalo na náměstí spoustu hombré a ladies. Rozhodli se přenocovat pod hvězdami, neboť teplo a krásný výhled na noční oblohu k tomu přímo vyzýval.

„Všichni jsou v pořádku, jen pár škrábanců od zbloudilých kulek a šípů,“ zahlásila ladies doktor při raportu šerifovi.

Dobrou noc Wind City, zítra nás čeká náročný den, neboť přišly zprávy o velké hordě desperátů, která se chystá pohltit naše město.

Mají ale smůlu, my se nedáme……………

Program:

-         postřehový závod

-         víčkový basketbal

-         rýžování zlata

-         lov orlích vajec

-         čepicové vajíčka

-         baseball

-         míčové hry

-         karaoke

-         letní kino

sepsali ladies Baroška, Týna a play boss Dzip

 

 

Čtvrtek 31. července


Čtvrtečního rána se celé městečko Wind City probudilo opět do teplého slunečného dne. Jeho obyvatelé se ihned po rozlepení očních víček začali protahovat, aby měli pružná tělíčka pro dobré výkony během dalšího celodenního klání mezi Seveřany a Jižany.

První dobrá zpráva na sebe nenechala dlouho čekat – k snídani byly Cow-lá-če. Ještě se sladkou chutí v ústech se ladies & hombré pustili do prvního soupeření. Zahráli si na slepé cowboye – se zavázanýma očima čelili různým překážkám. Navigace byla výborná, ovšem pokud někdo neví kde je pravá a kde levá, cowboyové bloudí a bloudí a bloudí…

Abychom se opravdu nestali slepými cowboyy, dali jsme si ke svačině řádnou porci mrkvičkos. Poté se ladies & hombré rozprostřeli po celém městečku. Někteří si zafootovali, jiní zadodgeovali a pár otužilců si šlo swimnout do dravé ledové řeky.

Po vynikajícím obědě se nám všem dobře relaxovalo. Ti, co milují peníze a jejich množení, hazardovali na ruletě. Samozřejmě jsme nevynechali ani polední pohádku.

Po poledním klidu se obyvatelé městečka Wind City rozdělili na dvě skupiny. Jedni soupeřili v přehazované a ti druzí hráli Desperáto, kdy běhali po celém území města a sestavovali popis hledaných cowboyů.

Druhá část odpoledne byla ve znamení různých her. Šerifové a jejich pomocníci pokračovali ve svém celotáborovém volejbalovém klání. Měli kolem sebe spoustu fanoušků. Další ladies & hombré se věnovali karbanu, vyprávěli si různé historky co zažili v prériích a dokonce se celým městečkem rozléhal zpěv s karaoke.

Abychom mohli pořádně povečeřet, museli jsme se vydat na lov. A tak se ladies & hombré vydali na lišky a medvědy. Lov byl velmi úspěšný. Rozdělali jsme proto buřťáky a svou kořist tepelně upravili.

S plnými bříšky jsme se dobelhali na večerní slavnostní nástup, kde jsme se dozvěděli, jak celodenní klání mezi Seveřany a Jižany dopadlo. Samozřejmě bylo i obvyklé losování s bonusy na vkladní knížky, a také poštovní dostavník dorazil.

Když se den chýlil ke konci, celé městečko se uvelebilo a usínalo u letního kina pod širým nebem.


Program:

  • cesty slepých kovbojů - rýžování

  • přehazovaná - buřťák

  • „Desperáti“ - letní kino

  • Liška

 

Pátek 1. srpna

 

            Opět většina táborníků se ráno probudila pod širým nebem. Během snídaňos však dorazily do tábora nepříjemné zprávy.  Na několika rančích šakali prorazili dobytčí ohrady a mnoho vzácného skotu se rozprchlo po okolní krajině. I vyrazili rančeři se svými hombré a ladies sčítat stáda. A jak už všichni víme, naši honáci jsou už zkušení, a proto se podařilo téměř všechna stáda sehnat a přepočítat. Několik kusů pravděpodobně zmizelo a padlo za oběť prérijním smečkám dravců, přesto byla akce nadmíru úspěšná. Když se honáci vrátili do města, čekala na ně na náměstí nově postavená šibenice, kterou zbudoval workman Bradlo se svými pomocníky. Bylo již nutné ukázat vrahounům z prérie, že u nás se právo ctí a jeho porušení se trestá tvrdě. Stále krásné počasí a úmorná vedra však znavují naše těla a tak se šerif rozhodl po polední nacpávačce prodloužit odpolední odpočinek. Ve srubech se napustili kádě vodou a všichni využili volna pro očistu svých zaprášených těl, vykydaní svých pelechů a především odpočinek a odpočinek. Když sluníčko nejvíce dotíralo, strhla se na náměstí obrovská vodní bitva. Neunikl vodní sprše ani jeden s obyvatel města. Dokonce i sám šerif Bůřa byl „oblit“ od hlavy až k patě. Nepomohl mu ani igelitový obleček do kterého se hbitě a jak myslel chytře nasoukal. Ladies nalezly skulinku v jeho obleku a netrvalo dlouho a šerif měl ve svém oblečku asi tak dvacet litrů krásně ledové vody.

Po sváčos navštívil město opět prospektor, který vykoupil další nashromážděné zlato. Dorazil s výhodným kurzem pro kšeft ze zlatými valouny. Bohužel se však mnoho hombrés nedostavilo k výkupu, neboť zlata v přilehlých potocích již příliš mnoho není. Chtělo by to trochu deště, aby spláchl z hor další valounky.

            Když prospektor opustil město a slunci ubylo síly, rozhodl se šerif, že vyšle další hlídky s lasy, aby se pokusily odchytit zatoulané kusy skotu. Netrvalo dlouho a obě městské části určily nejschopnější ze svých řad a ty se vydávali s lasy na ramenou na hon. Znaveni se pak vraceli zpět, aby je další čerství honáci vystřídali. Pot se jen hrnul z jejich znavených těl a sombréra byla promočena až po krajíček, kdy vrchní honáci oznámili konec. Snad jen dva kusy se nepodařilo nalézt, neboť šakali zaúřadovali. Mohutná salva výstřelů se rozléhala městem na oslavu úspěchu všech honáků. Do večeře se věnovali všichni svým nejoblíbenějším činnostem. Ve městě se zpívalo, hobrés vytáhli kulatý nesmysl a honili se za ním po place. Další část se odploužila do nedaleké tůně a tady si zahrála vodní pólo.

A i v tento čas městem bylo slyšet šustění dolarů. V různých koutech města si rozložili své nádobíčku hráči lehkých hazardních her. U jejich stolů se střídali hobré i ladies a se střídavými úspěchy si domů odnášeli balíky čerstvě nabitých doláčů.

            V odpoledních hodinách také dorazil do města jeden ze starých známých, hobré Drak, který v našem městě nějaký čas pobude, aby pomohl s pracemi workmanovi a zkontroloval, zda kvalitně a pravidelně vedeme kroniku města. Večeře pak byla chutná, neboť jedné honácké partě se podařilo dovléci do města malého bizona, kterého ulovili na nedaleké prérii.

Než si opět na náměstí rozložili své nádobíčko „kiňáci“, zhodnotil ještě šerif úspěchy svých honáků a patřičně je odměnil.

            Večer se opět velká část obyvatel připravila na spaní pod širákem. Poklidnou produkci potulného kina však přerušil apel šerifa, který narychlo svolal všechny na náměstí.

            „V okolí našeho města bylo spatřeno několik ohňů u kterých se připravují na noční přepad zrádní desperáti, které jsme včera zahnali od našich domovů. Než zaútočí oni, musíme využít moment překvapení,“ promluvil šerif Búřa.

I vydali se všichni do okolní prérie ukázat všem banditům co je to setkat se v boji s obyvateli Wind city. Odbila půlnoc a všichni se uložili do svých houní s dobrým pocitem. Desperáti byli rozprášeni a jejich bludičky nadobro zhasly.

Vzdálené blesky osvětlují noční oblohu. Doufejme, že se blýská jen na lepší časy………

Program:

-         sčítací závod

-         kuličky, míčové hry

-         lovci krav

-         volné odpoledne

-         vodní pólo

-         karaoke

-         letní kino

-         „Bludičky“

 

Sobota 2. srpna

 

 

            …..na lepší časy se neblýskalo. Wind City se v noci přehnala ukrutná bouře. Hombre a ladies odpočívající na náměstí v prachu stačili jen tak tak ukrýt sebe a své houně do svých srubů. Sluneční paprsky Wind City ráno nevítaly. Hustá mlha se válela po náměstí, na kterém po noční bouří zůstalo mnoho jezer vody. I přes to obyvatelé Wind City vstávali zvesela, čekala je totiž celodenní výprava a průzkum okolní prérie a měst.

            Kowbojové nabalili do svých torniček sušené tatanky, bredíky, kolalokovu limonádu a jiné laskominy. Nezapomněli také na své houně nutné do nečasu, ale i houně koupací. Wind City téměř osiřelo, jen zmatená Moucha (Fly boy Dzip) poletovala okolo špinavého nádobí a popelnic. Snažila se celé dopoledne provést očistu našeho krásného města. Ladies z Restaurantu – Rousi, Lary a Mery, Kantýny - Katy a Doctor Máca se ještě nějakou dobu povalovaly v Saloonu u Smoking Joea a u ohnivé vody vychutnávaly klidu vylidněného města. Šerif city Bůřa však brzy zakročil a zlenivělé ladies vyhnal uklízet do ulic města se slovy: „Začít můžete mým srubem!“. Zatím co všichni zbylí obyvatelé města včetně workmana Bradla a gun bosse Brambora pracovali, připravoval šerif chutnou krmi. Po náročné dopolední práci si všichni pochutnali na výborné wočouzené tatance s pečenými potejty. S nacpaným břichem dostal šerif city Bůřa nápad – co takhle zkontrolovat, jestli se ladies a hombre v cizích městech neztratili??? V cuku letu dostavníky vyrazily směr Babiččina prérie.

            Šerif city se svým doprovodem zastihl malé kowboje na tržišti, jak spokojeně nakupují „důležité a nezbytně nutné“ věcičky. Nejdéle se zdrželi na koňském trhu, kde vybírali a při projížďkách testovali své nové oře. Šerif malým kowbojům předvedl s bičem v ruce zkrocení divokého mustanga.

            Po poledni se konečně odkulily mraky na nebi nad Babiččiným kaňonem a šerifové severní a jižní části Wind City rozhodli, že cestou zmožení kowbojové osvěží svá těla ve Viktorčině vodopádu. V tuto dobu se již Šerif city a jeho družina vrátili zpět do Wind City a jali se připravovat pro vyhládlé ladies a hombre chutnou večerní krmi.

            Velkým překvapením pro malé kowboje bylo servírování večeře na slavnostně prostřených stolech. Podával se Bůů bůů gulááge w Los kulos Breďos. Ladies a hombre byli u vytržení z toho, že mohou sníst pokrm i s nádobím, ve kterém se podával – dle vzoru Smrdutého Kojota z filmu Limonádový Joe.

            Při pravidelném večerním setkání všech obyvatel na náměstí byli přivítání hosté z dalekých spřátelených měst. Setkání bylo zakončeno popravou – oběšením na šibenici – jedné nezbedné lady. K podívané na popravu nakonec nedošlo, jelikož její nejbližší z jižní části města její trest u šerifa city Bůři vykoupili za 100 doláčů.

            Potulné kino dnes hraje film na přání šerifa city -  Božský Evan a jelikož se opět honí po nebi malé mráčky všichni kowbojové usínají dnes ve svých srubech. Všichni doufáme, že nám počasí bude i nadále přát………

 

Neděle 3. července

 

            „Ty brďo, musím k doktorce, mám vidiny. Vidím na place Pó a Dipsy. Dva ohromný telebabísáky“, ozvalo se po ránu z jednoho srubu, když jeho obyvatelé vykoukli na plac. Nebylo potřeba volat doktora, neboť opravdu na place při hudbě poskakovali dva ohromní teletabísáci a zvali všechny k rozcvičce. Nechali se zlákat téměř všichni a za chvíli poskakovalo po place mnoho napůl probuzených hombré a ladies.

Ranní kokrháč byl dnes posunut, aby bylo všem dopřáno trochu více slastného spánku. Po ranní keporkačí pomatlánce napadlo město velké stádo ohromných a uslintaných šneků. Takže nezbylo nic jiného než popadnout vědra a vydat se na hlemýžďový lov. Zmatení honáci kličkovali městem, neboť neměli s lovem těchto zvířátek pražádné zkušenosti. Ale gun boss Brambor vzal vše do svých ohromných rukou a chvíli před obědem bylo město zbaveno všech „slintáků“. V poledním válení se městem opět nesl zpěv především ladies, které nás oblažovaly svým pěveckým uměním.

Když bylo pelešení dosti, rozhodl se vyhlásit šerif Bůřa zručnostní slavnosti. Hombré a ladies se jali popasovat se v různých dispiclínách. Opět začaly svištět lasa a krávy prchaly, leč marně. Bank boss rozjel soutěž v odhazovaní kladiva, lovili se raci, rýžovalo se zlato na čas, ale došlo i na házení šípem či přepravu sudů s naloženým masem. Povzbuzování a výkřiky obdivu se nesly táborem do večerních hodin. I spoustu šerifů, včetně ladies z kuchyně a doktora se zapojily se do her.

Před večeří se ještě nad městem objevilo velké hejno motýlů. Úprkem se vyřítili všichni do prérie, aby pochytali co nejvíce vzácných motýlů. Cenný úlovek se pak velmi dobře vymění s indiány, kteří tyto motýly používají na výrobu náhrdelníků. Zdálo by se, že ulovit takového motýla je brnkačka, ale to by vás u toho lovu nesmělo obtěžovat spousta dalšího zvířectva. Především hadi (přestrojení pomocníci šerifa) řádili jako pominutí. Zástupy uštknutých hobrés a ladies muselo vyhledat lady doktor, aby jim podala protilék. Na večerním nástupu pak šerif pochválil všechny přítomné za dobrou práci, která byla odvedena. Městská pokladna opět přišla o nemalou sumu, kterou rozdělil spravedlivě bank boss. I byl vyhlášen nejlepší dodavatel zlatých valounů. Mates Dzip junior v každé volné chvíli prolézá blízké potoky se svým rýžovacím nádobíčkem a bohatě zásobuje své kontíčko valouny zlata

Počasíčko je opět velmi příjemné a tak jsme jej využili k zapálení dalšího táborového ohně. Opět zněly městem kytary a zpěv osadníků zaháněl nejednoho predátora od hranic města.

Znaveni pak se postupně vytrácíme od plápolající vatry a zalézáme do svých spacích houní, které jsme si rozložili opět pod širým nebem.

Zdraví nám všem slouží, až na několik bodanců pruhovaného hmyzu a pár nevolností, nemusel doktor vytahovat své nádobíčko.

A zítra nás zase čeká neúprosný boj s desperáty, kteří stále častěji dorážejí na naše bohaté městečko. Snad i tentokrát obstojíme a naše sruby budou opět v bezpečí………….

Pondělí 4. srpna

 

            Od rána nás provází větrné a chladné počasí. Přesto se život v táboře nijak nezpomalil. Ba naopak. Hned rádo, po koko pomatlánce a bredíku, vyrazili všici pod vedením svých šerifů do prérie opět vyprášit kožichy nepoučitelným desperátům, kteří si dělali zálusk na naše pokladnice. Tentokrát však šlo o tuhý boj. Desperáti se poučili z předchozích chyb a na střet s našimi obránci se náležitě připravili. Nakonec se do boje musely zapojit i ladies z restaurace a svými pánvičkami a jiným kuchyňským nádobím pomohly přesilu udolat.

Před poledním futrováním se ještě strhla v místním salonu bitka. Vzduchem lítali nejen židle, ale i menší hobrés a ladies. Ale vše dobře dopadlo. Opět zakročil gun boss Brambor se svými pomocníky a vyházel ze salonu všechny rváče. V momentě byl klid.

Polední lenošení nám zpříjemnil drobný deštík. Nádherně bubnoval do srubů a uspával všechny v jejich peleších.

 „A dost lenošení, nazout kvalitní obutí a hurá do terénu,“ zavelel Brambor. Shromáždil všeho lidu a vyhlásil další klání mezi oběma městskými částmi. I opět se náměstím nesl ohlušující řev povzbuzování a hecovaní závodících hombré a ladies.

Déšť, který nás semo tamo pokropil, nikdo ani nevnímal, každý byl zapálen do hry a snažil se pro svou část získat co nejvíce cenných bodíků a vteřin. Ani odpolední svačinoska nedokázala přerušit klání. Stačili jsme si jen odběhnout na malou chviličku a hodit do sebe trochu dlabance a hrrrr zpět na plac.

Až v pozdním odpoledni se podařilo Bramborovi uklidnit soutěžící a vyhlásit konečný výsledek. Na plné čáře dnes zvítězil Jih.

Ale kdo si myslí, že to je pro dnešek vše, ten se škaredě mýlí. Po krátkém odpočinku byli všichni opět svoláni na náměstí, aby bylo možné rozjet další hru, zvanou dostavník.

Z poloviny tábora se stali na chvíli indiáni a obsadili přilehlé cesty a úvozy. Druhá část tábora se proměnila v obránce projíždějícího dostavníku. Ale bohužel ne vše se povede. Tato hra musela být předčasně ukončena, neboť nebyla úplně dotažena do dokonalosti.

A tak následoval náhradní program. Hombré a ladies se proměnili v soumary dopravující do města vodu. Soutěžilo se s nasazením a výkony některých přítomných byly vysloveně obdivuhodné.

A už nás svolávají naše kuchyňské ladies a zvou nás k večernímu stolu. Dnes je mňamka, bizonní hmmmm brrrrr grrrrr. A ještě není všemu konec. Opět se rozběhlo letní kino, jenže dnes bylo obohaceno o další překvapení, podávala se přímo v kině totiž pravá nefalšovaná cukrová vata. Holt prostě velká POHODA.

A zítra na novo, copak nás tak asi čeká…………………no necháme se překvapit.


Program:         

-         Desperáti 2

-         Víčkovaná

-         „hospoda“

-         Štafetové závody

-         Dostavník

-         „soumaři“

-         letňák

 

Úterý 5. srpna

            Dnes se nám ze spacáků opět příliš nechtělo. Sluníčko nás totiž na čas opustilo a tak v noci mírně přituhlo. Ranní vzdoušek byl pěkně ledový a cowboyové se museli hodně přemlouvat, aby vylezli ze svých spacích pytlů. Nicméně celému městečku Wind City se nakonec vstáti podařilo a nevynechalo ani pravidelnou ranní rozcvičku.

Na snídani nás potěšil Swíít-Bredík & Čokomilk. Poté si ladies & hombré změřili své síly v závodu šikovných rukou. Někomu šlo lépe skládání obrázků, jiným zas zatloukání hřebíků. Toto klání trvalo celé dopoledne, a tak museli všichni obyvatelé větrného městečka načerpat nové síly vydatným lunchem. Naše ladies Keporkak z kuchyně nám ukuchtili výbornou Carfioll sup, Garboš, Tomato S-O-S & los Knedlos. S plnými bříšky a oranžovými pusami  jsme se odebrali k polednímu odpočinku. Soutěžící X-factoru měli poslední šanci doladit své soutěžní písně, a tak se po celém táboře rozléhal místy i lahodný zpěv.

Odpoledne si nás vzal do parády Sheriff Bůřa a kouzelnými lahvičkami nazdobil cowboyům vlásky, aby byli drsní hoši a sličné slečnyJ

Jelikož ne vždy dorazí dostavník se všemi poklady, které převáží, trénovali odpoledne všichni cowboyové jak se takový dostavník brání. Polovina ladies & hombré vyrazila s dostavníkem na dobrodružnou výpravu a ta druhá si zahrála na indiány a snažila se ukořistit poklad, který dostavník ukrýval. Cowboyové zjistili, že to s těma indiánama zas taková prča neníL

Po prérijních bojích se celé Wind City sešlo v saloonu u příležitosti vystoupení nejlepších singerů z města. Byla zde samozřejmě odborná porota, která nebyla ani krutá ani mírná. U některých lehce pracovala tréma – přeci jenom zpívat pro celé město není žádný špás, ale i tak byly všechny výkony vynikající. Ovšem, někdo musí být nejlepší. V této Competition á-la X-Factor nejlépe naladila  lady Jíťa se slovenskou písní “Voda čo ma drží nad vodou”. Vystoupení v saloonu se nevyhla ani naše porota, která si s písní “Zahrada ticha” poradila opravdu na výbornou.

Unaveni z podporování sotěžících jsme se přihnali na večeři jako hladoví psi. Naše restaurace nás obšťastnila  Obložbredíky s Čííízem.

Špatná zprávička na večer: Dostavník s kinem byl přepaden Indiány, a tak dnešní kinofilm nedorazil. Naši obranu musíme ještě trénovat. I přes velkou zimu však městečko Wind City opět usínalo pod širým nebem, pozorující jasné hvězdy.

                                                                                                          zástupce šerifa Týna

 

Středa 6. srpna

 

            A pořád nás to tady baví. Dnešní noc byla výjimečná. Slastný zasloužený spánek byl přerušen okolo jedenácté hodiny malou skupinou úlisných desperátů, kteří se pokusili zcizit naši drahou městskou vlajku. Hlídka byla tak překvapena, že málem spolkla služební píšťalku. Přesto se ale rozezvučela siréna v podobě jekotu několika ladies. Několik stanů se začalo nadouvat, jak se jeho obyvatelé snažili pohledat svršky a něco do ruky. Někteří však nedbali na oblečení a v nočním oděvu vyrazili za zlotřilci. Ti už se mezitím sápali po stožáru. Avšak „Grupa, která se na ně vyřídila posléze jim nedovolila více než o pár metrů přisunout vlajku k zemi. V mžiku byli rozprášeni a tábor se opět uložil ke spánku.

Ráno pak začalo sdělováním si dojmů z večerní honby. Sluníčko se vyhouplo nad stromy a zahnalo zimu, která nás v noci také přepadla. Dnešní den se nesl v duchu zábavy, srandy, prči, prostě veselí.

Gun boss Brambor nejdříve vyvedl celé město na nedalekou prérii a rozjel tu několik her. Hrálo se oblíbené „Hututu“, zabíraly se obrovské kaktusy pro výrobu tequily a proběhla honička na vše živé, co se pohybovalo v dosahu hombré a ladies.

Čas poobědní se věnoval drobnému úklidu tábora, hyeně a volné zábavě. Po sváče se opět vytáhly další hry. Teplé počasí nám umožnilo rozjet další vodní válku ve které na hlavu porazil Jih konkurenční Sever. Následoval přesun na sportoviště, kde šerifové rozjeli mač v přehazování indiánské hlavy přes bizoní kůži. Mohutné povzbuzování se neslo do dáli, hlavně při klání, kdy na plac vylezl samotný šerif city Bůřa. Hlasivky dostaly zabrat když se hombré a ladies přesunuly opět na náměstí, aby tu sehráli další bitvu a to „plechovkovou“.

Pozvání ladies z místního restaurantu na vynikající „pohádku mládí“ nikdo nepřeslechl a celé město se statečně nacpávalo až do prasknutí. Odfukujíc se začali trousit obyvatelé Wind City do svých srubů, aby se důkladně připravili na nadcházející country bál, který se rozjel okolo osmé hodiny. Sám velký šerif se ujal moderování onoho večera.  Dokonce přijela i známá country kapela „Los Wind city sombréros“, která zahrála několik pecek hned na začátek.

            A ani dnes to ještě není všechno. Opět roztáhli své nádobíčko cinemáci, během chvilky vyrostlo na place obří plátno a vedle něj rozsvítil svá světla „keporkak bar“, který dnes podával další překvapení. K filmečku si mohli všici zakoupit za táborové doláče nejen velký kornout pop-cornu, ale dokonce i pravou nefalšovanou Coca-colu.

Dnes je také jeden s posledních večerů, kdy můžeme všichni složit svá tělíčka pod širák a přespat venku. Zima sice nabrala na síle, ale za těch téměř čtrnáct dnů jsme se už něco o spaní venku naučili. Takže dobrou noc a zítra se uvidíme.

 

 

Čtvrtek 7. srpna

 

            Těžce, těžce, velmi těžce se dnes vstávalo všem hombré a ladies. Únava je všechny úplně pohltila, a tak šerif city vyhlásil volné dopoledne. Osadníci se pomalu rozehřívali na sluníčku a postupně rozhýbali svá tělíčka.

V táboře se objevili zruční tatéři a ihned měli spoustu zákazníků. Netrvalo dlouho a spousta osadníků se mohla pochlubit více či méně zdařilými „kérkami“. Ti, kteří nebyli spokojeni s výsledkem, prostě a jednoduše kérku umyli a mazali si pro novou. Část využila jednu z posledních možností zazpívat si s karaoke a další se věnovali poslednímu rýžování zlata. Na sportovním náměstí zatím šerifové odehráli finálové zápasy v přehazování indiánské hlavy přes buvolí kůži. Nikoho nepřekvapilo, že tuto soutěž vyhrál šerif city Bůřa se svým nohsledem Danem.

Po obědě, který nám ladies zpestřily tím, že každá část města měla rýžovou přílohu v barvě své městské části, se rozjela pompézní sportovní olympoška. Šerifové připravily opět mnoho stanovišť, na kterých si homrés a ladies poměřili své síly. A tak městem svištěly oštěpy, běhalo se o závod s býky, házelo se víkem od kádě, či klátili se dobře mířenými šípy bizoni. A ještě spoustu další dispiclín bylo nachystáno.

Až řinkot pánviček a hlasité halekání z restaurace přerušilo závodění. Vysportovaní osadníci se rychle shlukli okolo restaurace a postupně si pochutnávali na swíít mix zdrcmilk a ohněm vočouzené tatance.

„Padá to do vás jako do bezedné indiánské squaw,“ ozvalo se z restaurace, když hombré a ladies snědli i zásoby na zimu. V podvečerním volnu byla vyhlášena ještě jedna soutěž a to klání v přípravě „Kolalokovy limonády“. Všechny laboratoře v obou částech města se zahalily do různobarevných a voňavých par a dostat se do jejich blízkosti bylo nemyslitelné. Výrobní tajemství bylo dobře střeženo.

Na večeři si osadníci odskočili do prérie, aby si tam na ohni připravili ohněm ošlehnutou tatanku. Když ohně dohořely a šerif Bůřa ukončil večerní shromáždění, cinemáci naposledy v našem městě rozložili své nádobíčko. Ale poslední představení stálo opravdu za čumendu. Huronský smích se nesl po celou dobu produkce, všichni se náramně bavili. Opět nechyběl pop.corn a Coca-cola.

„Konec,“ hlásili „cinemáci“ a začali balit své nádobíčko. Všichni, jak byli zvyklí, se jali ukládat ke spánku, jak ve stanech, tak pod širákem. Jaké bylo ale všeobecné překvapení, když šerif Bůřa vyhlásil noční nástup.

„Ha bude stezka odvahy, docvaklo starším táborníkům a na place začal chaos. Někdo se těšil, někdo postával opodál s maličkými obavami. Po chvíli se celá kolona odebrala k nedalekému zrcadlu a tam již na ně čekal gun boss Brambor, aby odstartoval noční procházku. A tak jako tradičně se z lesa ozývaly podivné zvuky strašidel a výkřiky překvapení. Ale všichni došli do kýženého cíle a strach vystřídala úleva a pocit hrdosti z překonání sama sebe. Dlouho do noci si pak osadníci sdělovali dojmy až je udolala únava. A zítra nás čeká poslední den našeho táboření. Určitě si jej užijeme co nejvíce.

Spi dobře, městečko Wind city…………………

 

 

Pátek 8. srpna

 

             Poslední den se nesl ve znamení balení, úklidu, prostě chaosu. Přesto jsme si našli čas ještě na pár „akciček“. Odpoledne naše miss kantýna Katka otevřela velký trh se sladkostmi, kde táborníci využili své úspory táborových doláčů. Cena nebyla stanovena, a tak se rozjel smlouvací maratón. Kšeftaři ze začátku nasadili přemrštěné ceny, ale hombré a ladies je brzo uzemnili svým smlouvacím umem.

Obchodovalo se až do večeře. Mezitím na ohništi vyrostl závěrečný oheň pod rukama Brambora a jeho pomocníků.

Den jsme pak ukončili slavnostním nástupem, kde šerif vyhodnotil celotáborovu hru, odměnil pár nejlepších táborníků a poděkoval všem za krásných čtrnáct dní.

Večer pak vzplál poslední táborový oheň. Kytary utichli až pozdě v noci a táborníci se odebrali do svých srubů, aby ve Wind city strávili poslední noc.

Na závěr všem děkujeme za přízeň, všem dospělákům za dobře odvedenou práci a loučíme se s Vámi s nadějí, že se příští rok opět setkáme pod táborovou plachtou.

                                                           Za všechny dospěláky se loučí Martin Dzip Prušek

Taborová základna Větrník – „Wind city“  2008

A to je vše (poslední editace neděle 10.8.2008 11:44)

EDITUJE DRAK

Větrník 2008 - Wind city

| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |



Zpět