Novinky a akceLetní táboryOn-line kronikaVětrník 2010Větrník 2009Domašov 2008Větrník 2008 - II.Větrník 2008 - I.Větrník 2007Domašov 2007Větrník 2006Domašov 2006O skupiněFotoarchivVideoarchivTáborové základnyKontakty a odkazyBůřovciVětrníciPionýr

Zasílání zpráv na e-mail

PS Hraničář » On-line kronika » Větrník 2010

A K A D E M I E

* Táborová fotogalerie na www.rajce.net - zde *

Z í t ř e V ě t r n í k u
(táborové periodikum)

Svod ze dne 17. 7. 2010
    Dnešním polednem začali najíždět do prostoru tábora první akademici. Největší skupina kursantů přijela z Červené Vody. Účastnící ze západních směrů přijeli většinou vlastními silami. Registrační procedurou prošli, až na několik výjimek, všichni přihlášení frekventanti.
    Přijíždějícím počasí přálo. Celé osazenstvo tábora se zúčastnilo slavnostního spuštění průtokového whirpoolu, kde se všichni zchladily na provozuschopnou teplotu. Nic tedy nebránilo přistoupit k prvnímu ostrému testu zdatnosti jednotlivých cvičenců. Tento test využíval v plné šíři dvou základních fyzikálních zákonů. Jednalo se o zákon Archimédův a zákon o zachování energie. Každé dítě si pláclo vší silou do vany plné vody, zde ten Archimédův, a snažilo se vyšplouchnout co nejvíce vody, zde to zachování. Pořadí jednotlivých oddílů byl nepřímou úměrou odvozen od výšky vodního sloupce ve vaně zbyvší.
    Po večeři se odehrál ceremoniál oficiálního zahájení tábora se slavnostním vztyčením táborové vlajky. Ceremoniál proběhl v důstojné atmosféře a byl jemně ukončen houstnoucím deštěm.
    Večer klidnil vytrvalý déšť. V jídelně bylo rozvinuto polní kino a jemné ševelení kapek a hrom jasných blesků zklidnilo všechny během promítání tak, že všechny děti usnuli jen o málo dřív než zbylé osazenstvo tábora, krom hrdinných hlídek.

(Q & Š)

Svod ze dne 18. 7. 2010
    Dnešek díky vytrvalému a hustému dešti byl ve znamení pomalého rozjíždění táborového dění. V dopoledním programu krom procesních záležitostí jak je opakované svlíkání a oblíkání pláštěnek podle aktuálního počasí, proběhl i vědomostní test, ve kterém jsme se dozvěděli, kde všude se stéká Labe s Moravou, kolik stanů stojí za vodou a podobně. Mladší děti zase hádali, kolik motýlů Emanuelů potřebuje Maková panenka a co je nejoblíbenějším pokrmem teletabís.
    První polední klid byl nezvykle klidný, po dostatečném slehnutí stravy bylo zorganizováno velké psaní dopisů domů. Všechny děti vesměs psali, že dojeli dobře a že prší.
    Odpolední test byl zaměřen na orientaci v terénu a krátkodobou paměť. Akademici hledali podle, předem podle hrací kostky zvoleného algoritmu místa v terénu. Tento test byl velice náročný. Po večeři byl zvolen klidový prostor pro hraní v různé stolní hry.
    Večerní nástup ukončil soutěžní část dne a dokonce se uklidnil i déšť, který sílil s končícím promítáním.

(Q & Š)

Svod ze dne 19. 7. 2010
    První den ve znamení akademického vzdělávání. V plánu byla lesní akademie, která měla za úkol dětem udělat představu o lesním hospodářství. Po tomto dni by měli mít děti představu, že zvěř neroste jak dříví v lese, ale že je kolem volně žijící zvěře a dřevin v našich lesích i nějaká práce. Máme štěstí na personál tábora a disponujeme odborníkem na slovo vzatým. Vzpomínaný člen akorát končí bakalářské studium na lesnické škole. Připravil pro akademiky krátkou naučnou stezku v okolí tábora tak na půl hodinky až na 45 minut. Akcička se poněkud protáhla, ale reakce dětí nebyly záporné. Přednášející Vodník a jeho mix výkladu a soutěží děti upoutal. Jediný povzdech, který jsem zaslechl, byl: "já si to všechno nezapamatovala." Během plnění úkolů lesní akademie vznikl nový lesní zákoník.
    Tento zákoník byl zhuštěn do desatera základních tezí:
        1. poznej a chraň,
        2. co se dělá s odpadem? - recykluje se,
        3. nikdy nečurej proti větru,
        4. pozoruj, naslouchej a uč se,
        5. nenechávej v lese nepořádek,
        6. nedráždi vosu bosou nohou,
        7. sbírej houby, které dobře znáš,
        8. oheň je dobrý sluha, ale zlý pán,
        9. do lesa vždy se správnou výbavou,
        10. správný muž má u sebe nůž.
    Z dalších sesbíraných vět a přežbleptů uvádíme: do lesa choť se správnou návnadou. Vosu nedráždi ani nohou. Sluha je dobrý zlý pán (dítě vynechalo oheň).
    Po večeři proběhla stavba hada a komínu z toaletního papíru s následným mumifikováním dobrovolníků na estetický dojem.
    Následoval večerní nástup a jako zlatý hřeb dnešního večera byl večerní táborový oheň. Stavitelům se povedla hranička zapálit hraničku na první sirku. Důležitá součást dnešního dne byla demilitarizace tábora, preventivním odebrání nožů, v dopoledních hodinách a pro zájemce uschování hotovosti.

(Q & Š)

Svod ze dne 20. 7. 2010
    Dozvukový den ke dni akademickému. Akademici dnes vstávali o něco málo později, protože šli i o něco málo později spát. Je zajímavé sledovat, jak na vstávání některých dětí nemá posouvání večerky vliv. Skupina skřivánčí může jít spát, v kolik chce a půl hodiny před budíčkem už čekají na startovní signál. Naproti tomu skupina sov může jít spát v pět odpoledne a první raní signální jim je úplně jedno. Dnes však vstali všichni zčerstva, hrály se víčka. Kýbl víček od PETlahví je sesbírán z plochy tábora neskutečně rychle.
    Dnes po snídani byly na rychlost oškrábány brambory a byly pečlivě zkontrolovány ředitelem akademie, jelikož by se mohlo stát, že bychom měli slupky, místo kompotu. Akademici však předvedli vynikající výkon a brambory nejen že byly krásné, ale i rychle.
    Již se připravovaly zbraně na lov zvířat pro světová Zoo. V okolní džungli se pohybovala vzácná zvířata, která byla potřeba odchytit a dovést do ZOO. Celou operaci znepříjemňovali zdivočelí sloni pobíhající po džungli a rušící lovce v jejich činnosti. ZOO měla v plánu ohodnocovat některé druhy vyšší bonitou, ale příval zvířat zcela zahltil přijímací kancelář a na rozdílnou bonitu nezbyla kapacita.
    Po obědě se rozehrály turnaje v přehazované a v smotaném spacáku. Větší sledovanosti se dočkal smotaný spacák. Kladina v 50 cm se zakázaným dotykem na zem a smotaný spacák je dostatečná prověrka rovnováhy sedícího jezdce. Soupeři se pomalu přisunují do sféry zásahu a došlo-li k zásahu spacákem tak jen jednou a slabě. Málo který jezdec vydržel sedět déle jak 2 vteřiny než jeho soupeř. První, kteří se zúčastnili prověřeni v dovednosti rovnováhy, byly instruktoři a asistenti po té se spacáků chopili akademici. Boj se odehrával mezi dvěma skupinami, které se následně prostřídaly s dalšími dvěma skupinami. Po odehraném souboji na kládě se přesunuli na hřiště přehazované. Tam opět začal boj o každý míč. Souboje byli ukončené přípravou na večeři, a ta i za nedlouho začala.
    Večerní nástup s periodickým hodnocením uplynulého dne a po jeho skončení byla pro zájemce otevřena táborová čajovna. Dnes na téma „Čajovny, kavárny a cukrárny“. Debatní kroužek vzbudil nečekaný zájem.
    Dnes poprvé se podařila nerušená zpívaná večerka. Akademici krom hlídek se odebrali ke spánku před 22:00 hod.

(Q & Š)

Svod ze dne 21. 7. 2010
    Odpočinkový den. Sluníčko už před budíčkem pojalo se soukat na oblohu bez mráčku, což pro Akademii věštilo krásný den.
    Hladina cukru v krevních řečištích jednotlivých akademiků dosáhla tak nízké úrovně, že se nepodařilo cvičence vyprovokovat k žádným velkým akcím. Rozcvička sice proběhla dle snesitelných regulí, ale na spodní hranici škály aktivity, přešli jsme tedy na akumulační režim.
    Dopoledne se konal okruhový závod pro jednotlivce s ekologickou tématikou. Frekventanti při závodním zápolení našli vše, co do lesa nepatřilo, ale traťový komisaři mohli započítat jen to co tam sami donesli, naštěstí tam toho nebylo o mnoho více než bylo připraveno.
    Po soutěži jednotlivců, akademici kolektivně za použití přírodních materiálů a tužek začali tvořit mapu okolí tábora. Mapy věrné, spíše podobné, v mnoha formátech se objevili na akademické půdě. Vyhodnocení mapových dílců nebylo vůbec snadné.
    Již ke konci odpoledního klidu připravili instruktoři s velením akademie sjezdovou dráhu s šedivých gumových dílců, které po namočení ztratili adhezi, a mohl být započat sjezd. Krom samotného ředitele neměl nikdo odvahu vyzkoušet, tak kluzký povrch. Testovací jízda se podařila, ředitel sotva zabrzdil před koncem připravené dráhy. Koncem poledního klidu započala vřava mezi akademiky, kdy se pomocí různých nástrojů a PET lahví začali chladit vodou. Někteří akademici se odvážili, za dohledu instruktorů, použít sjezdovou dráhu.
    Skloněné slunce polevilo ve svém žáru a bylo možné na plné hladině manévrovat ponorkami. Po 45 minutách manévrů nezbyla žádná plavby schopná loď. Lodě se vrátily do doků a námořníci se odebrali k výcviku v prolézání černou dírou. Ve výšce 180 cm se objevila v lese hvězdná brána a bylo potřeba ji prolézt libovolným způsobem. Našli se i borci, kteří ji proskočili nebo prokmitli výmykem.
    Večeře přelomila odpoledne, slunce se dotklo korun stromů a v jídelně se rozblikalo stříbrné plátno.
    Místo zpívání večerky byli akademici převáděni, po věkových kategoriích na přilehlou pokosenou louku, kde se v magické atmosféře rozblikalo 5 světýlek - bludiček. Bylo nutné oběhnout všechny bludičky. Za správnou odpověď dala bludička správný směr, za špatnou odpověď směr chybný. Úkolem bylo vymotat se ze spáru škodných bludiček správnými odpověďmi, nejkratší čas byl 7 min. Rekordmanem Akademie se stal pomatený asistent s časem 40 minut. Nejdelší čas z řad akademiků byl něco přes 20 min.

(M & Q & Š)

Svod ze dne 22. 7. 2010
    Včerejší akumulování energie bylo znát hned na rozcvičce. V rytmu hudby akademici sesbírali víčka v rekordním čase. Sotva slunce překonalo koruny stromů, začalo neskutečně pálit, teploměr se zastavil těsně pod 35 stupni Celsiovi stupnice. Na plánu byl den Abc. Laskavý sponzor nám věnoval jeden výtisk časopisu, pro každého frekventanta a stejný počet DVD a her na PC. Na place byl vytýčen bazén a rozestavěny kužely na Akademi Air Race. Bohužel slunce rozpálilo údolí do běla a proudění vzdušných mas se nám vyhnulo úplně. V dobré fyzické i duševní kondici nás udrželo neustálé postávání a popíjení, nepřetržitě připravovaného, čaje a šťávy. Na place mezi stany vznikl bazén, kde proběhli plavecké závody. Akademici měli za úkol ve vytýčených drahách překonat určitou vzdálenost za pomoci plaveckého stylu, avšak bez nadnášení vodou, která je obvyklým obsahem bazénů. Náš bazén byl sice modrý, ale jednalo se pouze o plachtu. Techniky frekventantů se velmi blížili k plaveckým stylům plavců ve vodě.
    Následovala disciplína mravenci, kdy první mravenec zalehl na plachtu, druhý přes něj přelezl bez doteku modré plochy a zaujal místo před ním. Třetí mravenec přelezl oba dva a zaujal místo před druhým. Takto se srovnala celá skupina mravenců (frekventantů). Tuto disciplínu si vyzkoušel i štáb akademie proti vybraným asistentům instruktorů základního výcviku.
    Následovali dvě zábavné aktivity: "ostrova", celá skupina se musela srovnat, tak aby vydrželi stát na jednom dílu madrace; "máslo" oddíl přepravoval jednoho z akademiků na určitou vzdálenost pomocí valení sudů, kdy přepravovaný ležel na válejících se napříč.
    Vzhledem k povětrnostním podmínkám a stále se přehřívajícím motorům, byla Akademi Air Race odvolána.
    Před obědem nezbylo než zbaběle prchnout do whirpoolu nebo rozhánět demonstranty vodními dílky (hasiči nám odmítli, poskytnou svoje děla). Polední klid potvrdil správnost rozhodnutí minulého dne a děti si opět přestali uvědomovat potřebu popoledního zdřímnutí, ale i přes to, polední klid proběhl bez fyzické aktivity.
    Slunce pálilo neutuchající silou i v raném popoledni. Při stavbě čínské zdi a následných vodou litých bitev, po kterých jsme byli všichni zlití. Odněkud ze západu se připlazil mrak, rázem jsme se ocitli v Papinově hrnci.
    Nechvíli po ukončení vodních bitev přes čínskou zeď, hlídky v blízkém lese objevili černou díru (pneumatika zavěšená pomocí lan mezi stromy). Úkolem všech bylo dostat se do naší dimenze skrze tuto černou díru. Snad největší problém s překonáním této překážky dimenzionální meze, měl náčelník programu akademie Farář, kterýžto po úraze své horní končetiny, nemohl tuto využít na 100% a jevilo se nemožné za pomocí jedné, ruky, jednoho těla (dlouhé to tělo) a dvou nohou, prolézt černou díru, která byla výš než úroveň jeho pasu. Byli i tací, kdy černá díra nezaznamenala změnu energie pro jejich rychlost průniku.
    Akademie se ani nenadála a už nás naše kuchařky volali k večeři. Po večeři štáb akademie rozhodl, pro další zkoušku táborníků. Proběhlo spaní pod širákem, samozřejmě dobrovolné, které přerušil silný vítr a vzbudil i zústavší na základně a dobře. NPA Farář vyhodnotil situaci a se všemi se vrátil na základnu. Okamžik po té co všichni ulehli do stanů ke zbytku spánku, začalo pršet a pršelo až do budíčku.

(M & Q & Š)

Svod ze dne 23. 7. 2010
    Dnes po standardních ranních rituálech, za hustého deště, celá Akademie vyrazila na rabování do okolních obcí. Na nástupu byly děti rozděleny na 1. a 2. stupeň. Prvnímu stupni byly nabídnuty možnosti jít Do Lhoty nebo do České skalice. Rozdíl ve vzdálenosti, velikosti výběru a vedoucím kolony ušetřil Lhotské potraviny od nájezdu shopingu chtivých hord. Padla desátá, poslední slova popisu kritických míst trasy, organizace jejich překonání a kolona se odpoutala od táborového placu. Hustý déšť bral optimismus účastníkům výpadu, ale po pár metrech déšť ustal a příjemnou procházku již nic nerušilo. Kolona pozvolna mířila k cíli své cesty, místní diskontní prodejce potravin a jednotlivé krámky v České Skalici. Během sunutí se mezi ovocnými sady došlo na několik přestávek a do přesnění organizace rozchodu po České Skalici.
    Děti se rozešli dle svých potřeb v doprovodu svých instruktorů z malebného náměstí provinčního městečka v 11.00. Navštívily místní všehoprodejnu, trafiku. Pětikilometrový pochod tam akademici zvládli za 55 minut. Zpáteční cesta se oproti předpokladu protáhla skoulo o 45 minut. Naštěstí v táboře s tím počítali a výdej oběda načasovali přesně na návrat do tábora.
    Posunutý polední klid skončil. Přilehlý lesní palouček se změnil ve stadion mistrovství Větrníku v provázkované. Na pečlivě vytipovaný strom se přivázalo deset špagátků, které bránil slepý brankař. Útočníků houf se snažil, s různým úspěchem, strhat všechny špagátky ze stromu dolů. Podle počtu stržených provázků postupovaly oddíly žebříčkem playoff až k metám nejvyšším. Čas před večeří byl vyhrazen nácviku akrobatických prvků na létajícím koberci. Oddíly měly za úkol obrátit koberec, na kterém stály lícem dolů nebo rubem nahoru. Po několika marných pokusech byly pokusy odpískány a šlo se na večeři. Vynikající buchtičky se šodó příjemně naladili tábor na večerní promítání stolní či míčové hry a čajovnu. V čajovně se opět vystřídalo s Babčiným čtením pro nejmenší debatní kroužek tentokráte s tématy humor a jeho globalizace, kde se vzal titul císařovna a městské legendy.

(Q)

Svod ze dne 24. 7. 2010
    Sluníčko nás opět ráno nepřekvapilo, jelikož jej nebylo vidět za vrstvou mraků, ze kterých však naštěstí nepršelo.
    V dopoledních hodinách se frekventanti v rámci Policejní akademie, stali kriminalistickými techniky. Nejprve dle jednoduchého návodu vytvořil každý daktyloskopickou kartu, kde otiskl jednotlivé prsty pravé i levé ruky. Na toto použili záložní prostředky, jakou jsou razítkovací podušky, i když byla k dispozici originální černá barva. Štáb nechtěl akademiky trápit náročným mytím této substance v našich táborových podmínkách. Každá skupina vybrala nejpovedenější kartu a tyto byly vyhodnoceny ředitelstvím akademie.
    Následovala hra na přilehlých mýtinách lesa akademické zahrady s názvem páry. Úkolem hry bylo shromáždit nejvíce páru Žolíka a Dámy (každý pár byl označen čtyř číselným kódem), jelikož však páry byly zřídka spolu, došlo mezi skupinami k výměnnému obchodu a náčelník programu akademie začal provádět výkup páru, skupiny získaly táborové peníze pro další hry a podle počtu vykoupených párů bylo zjištěno pořadí skupin v počtu získaných párů.
    Po obědě, už během poledního klidu se rozjela tvorba různých předmětů, z nichž nejvíce bylo obrazů do galerie náčelníka programu akademie, který usmlouvával cenu při jejich sbírání. Vášeň našeho náčelníka pokladnu akademie málem přivedla ke krachu.
    Po poledním klidu akademici dále pokračovali v ručních pracích na uměleckých dílech a dílečkách. Následoval druhý úkol z Policejní akademie, kdy skupiny dostaly jeden otisk palce pravé ruky a 4 daktyloskopické karty, zde měly vyhodnotit a určit kartu na které se nalézá kontrolní otisk shodný se sejmutým otiskem. K dispozici jim byla dána lupa a svítilna. Všechny skupiny postupovaly vylučovací metodou a došly ke zdárnému výsledku.
    Po tomto úkolu byla zahájena Vojenská akademie, jejíž součástí byla střelba ze vzduchovky a luku. Střelba ze vzduchovky byla na cíl (3 plechovky) pod vedením Faráře (náčelník programu akademie) a Šídla (asistent Faráře), a lukem se střílelo na terč pod vedením zkušeného Vodníka (instruktora základního výcviku červené skupiny). Pro instruktory základního výcviku a jejich asistenty byla připravena střelba z brokové plynové pistole, zde se střílelo opět na cíl, někteří na kopřivy, ne že by chtěli, ale padaly.
    Po večeři proběhla tradiční čajovna pro nejmenší, na pořadu bylo Babčino čtení.

(M)

Svod ze dne 25. 7. 2010
    Ten Zevl a Fling si žádá celého člověka. A dnes obzvlášť. Tito dva světoznámí světokaziči se zmocnili modrých magických krystalů umožňujících ovlivňovat kostky dle potřeby a tím rozbít a ovládnout všechny pravděpodobnostní hry. Navíc Fling pro zmatení hráčů vymyslel trojhranné domino. Samozřejmě jako každý jiný dobrý padouch unesli Soliter, A TO, proti její vůli. Drželi ji na neznámém místě. Někde ve východní Sibiři. Úkolem akademiků bylo odhalit zločinné plány oněch dvou výše jmenovaných členů organizace „Tidruzí“. Frekventanti dostali vybavení na celodenní pátrání, stravu na svačinu a oběd a povel „VPŘED“. Bohužel si většina skupin nevzal sebou hotovost a soupravy mladého vyšetřovatele a tak byli nuceni zaplatit správní poplatek za vstup do zakázané zóny. Jednotlivé pátrací skupiny v honbě za Z & F museli projet Sibiř, Kavkaz, Koreu, Gibraltar, Alpy, Dolomity a mnoho dalších míst. Pátrání stálo mnoho fyzických sil, ale hlavně psychických. Z & F komunikovali jen v šifrách. Nezřídka kódovali v morse, inverzmorse, polský kříž, SMS a jejich kombinace, a to i s proměnným klíčem (to však původně nechtěli). Chudák Soliter upouštěla jednu kartu za druhou se správou. Mnohé z nich byly rozmazány jejím zoufalým pláčem. Naštěstí našim úderným týmů se podařilo vše rozluštit. Fling a Zevl se nakonec někam ztratili, nebo spíš úmyslně zmizeli v nenávratnu. To důležité však bylo nalezeno - krystaly, trojhrané domino i klid pro hraní kostek. A Soliter? Soliter dál spokojeně vaří v kuchyni a mě kafe.
    Poklady a všichni pátrači se vrátili na odpolední svačinu, někteří odevzdali zbylý salám. Všichni pak zahnali hlad připravenou svačinou. Po jídle nebyl pro děti žádný viditelně organizovaný program. Probíhala výkup obrázků pro galerii obohacen o výukové kurzy. Umělci se dozvěděli několik drobných informací o perspektivě popředí a pozadí, motivu a podobně. Starší kluci vybíjeli přetlak na hospodě a pro zájemce se opakovala střelba z luku. Večer nepršelo a našlo se několik ochotných dobrovolníků, kteří postavili půlící táborák. Za zpěvu táborového chóru doprovázeného kytarami páně Luboše a Štěpána. I bez vyhlášení večerky akademici postupně odcházeli spát a v půl jedenácté oheň osiřel úplně.

(Q)

Svod ze dne 26. 7. 2010
    Dnešní akademický den byl ve znamení zdravovědy a vodního zachraňování. V 9.00 hod. se na place objevila jízdní souprava složená z dodávky a vozíku se motorovým člunem. Přijeli záchranáři z vodní nádrže Rozkoš. Dopoledne vyplnili ukázkou své techniky a pomůcek. Děti si mohli vyzkoušet zafixování poraněného krku a následně i zafixování celé postavy na záchranářských nosítkách. Z dalších ukázek namátkou vybírám umělou plíci pro poskytování umělého dýchání z plíce do úst. Záchranáři disponují dvěma velikostmi, dospělou a dětskou. Akademici okamžitě poznali plovák pro záchranu tonoucího typ „pobřežní hlídky“, ale plováků pro tonoucí ukazovali několik druhů. Dále ukázali vybavení pro záchranáře i rekreanty sloužící k zabránění utonutí. Ukázali různé vesty, neopreny a různé typy záchranných lan. Zlatým hřebem ukázky byl gumový vyztužený záchranářský člun. Na závěr rozdali propagační letáčky s poučením bezpečného koupání a přiblížení k tonoucímu. A na rozloučenou nechali děti vyzkoušet hlášení na tísňovou linku.
    Polední klid byl prodloužen silným deštěm, ale po něm vyrazili architekti do lesa tvořit návrhy nemocnic. V lese vyrostlo několik zdravotnických a wellnes zařízení. V prvním kole proběhlo jen prosté obodování vzhledu. V druhém kole jednotlivé oddíly provedly prezentaci svých prací. Jednotlivé práce dostali okamžitě jiné světlo a i jednotlivé prezentace výrazně překvapily členy komise. Zvláště pak vulkanické welnes centrum, které oddíl předvedl v dvojhlasné prezentaci precizně synchronizované.
    Následovala večeře a dřívější večerka zahájila přípravu na zítřejší výlet.

(Q)

Svod ze dne 27. 7. 2010
    Toužebně očekávaný celodenní výlet připadl na dnešní den. Jako cílová destinace bylo zvoleno Nové Město nad Metují se zámkem a oborou.
    Již samotná cesta tam byla provázena napětím a nejistotou. Na zastávce busu jsme čekali na tři autobusy nalezené na netu. Žádný z nalezených busů nejel.
    Vzali jsme záložní variantu vlak. Krásná projížďka místními lokálními spoji. Ze Skalice do Nového města je to tři stanice se dvěma přestupy. Lety propracovaná organizace přestupu nám usnadnila cestování. Jeden vedoucí první, jako maják. Další jako tlačiči dětí z vagonu a jeden jako pojistka poslední kontrola. Zdárně jsme dorazili do Nového města nad Metují. Z nádraží lehkou chůzí prošel celý ansámbl až na náměstí a sousedící zámek.
    Na zámku nás vzali pod podmínkou, že budou děti hodné a potich jako jednu skupinu. Průvodkyně nám prozradila kdy byl hrad postaven, kdy dobyt, prodán, vypálen. Znovu postaven a znovu prodán. Prohlídka vnitřku zámek nás protáhla celým spektrem architektonických období. Začali jsme gotikou a skončili artdecem. Z druhého patra uzavírajícího prohlídku, jsem vylezli na věž. Byl velice dobrá viditelnost. Na horizontu byla k vidění Sněžka. Návštěva obchůdku ze suvenýry a hurá do rozehřátého náměstí.
    Nejmenších dětí se vydalo k místní oboře s divokými prasaty a jelenem. Časový harmonogram počítal i s utracením kapesného. Sraz na dětském hřišti a společný odchod spět na nádraží a opakování martiria s přestupy na zpáteční cestě.
    Ve Starkoči nemělo cenu čekat hodinu na vlak, který nás převeze 4 km. Vyrazili jsme pěšky. Na parkovišti u Rozkoše. Z Rozkoše se několikrát otočila auta s nejmenšími, ale patnáct nejúdernějších chodičů vyrazilo do tábora pěšky.
    Vysoké tempo přesunu unavilo celý tábor. Všichni byli rádi, že našli své stany a mohou usnout spánkem bohatýra.

(Q)

Svod ze dne 28. 7. 2010
    Hasiči a hasičská Akademie. Dnešek připadl na tematiku boje s žhavým živlem. Hasiči z Jaroměře připravili ukázku své výstroje a výzbroje a povídání o hašení ohňů a požárů. Ukázka začala dle domluvy přesně v 9.00 hod. Hasiči přijeli se svým zásahovým vozidlem VW Transporter s plnou výbavou pro řešení dopravních nehod. Otevřeli všechny dveře, vysunuli všechny rampy a šuplíky s technikou a nářadím. Děti si prohlédly přilbu, nehořlavý nepromokavý oblek, dýchací přístroj, hasicí přístroje a další nezbytné záchranné vybavení. Akademici se dozvěděli, čím vším se hasí. K čemu slouží jednotlivé nástavce na hydraulické nůžky a jak vypadá lapač airbagu. V rámci popisování jednotlivých kusů výbavy hasiči mluvili i o spojení mezi jednotlivými členy zásahové skupiny, auty, vrtulníkem a dispečinkem. Na závěr ještě táboru zapůjčili hasící džberovky (mechanické hasicí přístroje sloužící k dohašování lokálních ohnisek a žárovišť). Na úplný závěr ukázky výjezdovka zapnula fňuknu a s blikajícími majáky zmizela za ohybem zatáčky.
   Návrat do tábora, svačina. Druhý dopolední blok patřil závodu jednotlivců. Hoří! Hoří horní Heršpická hospoda….. Závodníci, v nastalém zmatku, měli za úkol najít hasicí přístroje v určeném pořadí. V lese bylo 7 závěsů. Každý závěs se podepsal jen když byl před ním podepsaný ten s nižším číslem. Běhači se nenechali zmást a všichni uhasili oheň do oběda. Kousnout segedín a šupky dát nohy výš jak srdce.
   Slunce začalo osvětlovat východní část táborového placu. Signál ukončil polední klid a zahájil dlouho očekávanou blokádu. Akademici se rozjeli do okolních přístavů s poštou a zpět vezli železo. Naneštěstí Zevl a Fling ovládli svými pirátskými hordami okolní moře. Pro některé lodě bylo velice obtížné proplout (zvláště těm silnějším bitevníků), ale našli se lodivodové, kteří proplouvali neskutečně šikovně.
    Večeři si každý opekl nad buřťákem. Jednalo se o jeden či dva kousky buřtů. Několik gurmánů si opeklo chleba, dokonce se našli i alchymisté s marshmelounem.
    Zlatým hřebem večera byla diskotéka. Táborový plac se proměnil na taneční klub 80´ let. Brutarem zakouřený plac prořízli halogeny a nad svíjejícími se těly tanečníků duněly basy přebuzených repráků Větrnické aparatury. Naštěstí „Blokáda“ nechala v každém stopy a bassové martýrium utichlo těsně po 22.30 hod.

(Q)

Svod ze dne 29. 7. 2010
    Předposlední celý den tábora otevřely „Víčka“. Asi jsme ty Akademiky přetáhli. Budíček s nikým ani nehnul (čti nehl). Nezbylo než rozházet víčka a hlasitě táborníky upozornit na fakt již probíhající soutěže o táborové penízky. První sběrači vybrali opozdilcům i to poslední víčko takže opozdilci měli jen smutek.
    Běžné ranní rituály, snídaně, brambory a hurá opičkovat do lanového světa. V přilehlém lese vznikla dráha z lan včetně lanovky. Děti prolézaly jednotlivé překážky jak školení akrobaté provazolezci. Fronty se tvořily nejenom na skluzavku, ale i na jednotlivé neklouzavé atrakce. Docela nečekanou oblibu získalo škaredé x. Dvě lana mezi stromy překřížené uprostřed. Jakmile lezci přišli na trik s uchopením lan, překonávali jej bez větších obtíží. Lanový žebřík namotaný mezi dva stromy poskytli velice zajímavé záběry houpajících se lezců při horní úvratě. Dvě souběžná lana nenabízela žádný zvláštní trik. Obohatila cvičící o poznání existence pojmu rovnováha. Závěrečný trojúhelník s lanového mostu pouze doplňoval mozaiku lanových atrakcí.
    Kuře k obědu přepůlilo den.
    Odpoledne akademici pomocí buzoly obcházeli tábor po klikaté azimutové trase. Závod byl narušován přívalovými 2 – 5 minutovými přeháňkami. .
    Nezávodící akademici se připravovali vystoupení na zítřejší estrádu. Bohužel přišel večerní déšť, který odsoudil tábor k večernímu promítání. Po promítání ustal déšť a proto jsme udělali před spaním ještě stezku odvahy. Děti prošli cca 75 metrů ztmavlým lesem k světýlku a zpět. Večerka byla posunuta jen o půl hodinky.

(Q)

Svod ze dne 30. 7. 2010
    Omlouvám se pravidelným čtenářům, ale včera jsem byl již velmi unaven a teď už vím, že je to nepřečtitelné.
    Ráno bylo unavené, dětem se z vyhřátých spacáků nechtělo. Nebylo se co divit počasí pošmourné, teplota neletní. Rozcvička nakonec přece jen byla úspěšná. Dnešní den byl poznamenán deštěm, balením a přípravou na předání tábora dalšímu běhu. Dopoledne Akademici dokončovali svá odpolední šou a volné kapacity byly vrženy do úklidu tábora. Začalo pršet. Pršelo, pršelo a pršelo. Propršel oběd, polední klid, Ředitelovo tričko a plac se proměnil na jednu velikou mazlavou plochu. Během deště jednotlivé oddíly pracovaly na svých závěrečných vystoupeních. Nejstarší kluci se podíleli na přípravě táboráku. Nejstarší holky byly odchyceny ležící a spící ve stanu. Nebudili jsme je. Asistenti rozložili bazar s drobnostmi a sladkostmi za táborové penízky. Bohužel déšť omezoval pohyb táborníků na bazar a zpět. Bazar samotný měl předpokládaný úspěch. Q všechny akademiky udržoval celý čas v neustálém napětí, zda-li bazar bude nebo ne.
    Konečně dozrál čas pro týden inzerované divadlo. Každý oddíl nastudoval svou autorskou hru na libovolné téma. Jednotlivé tituly zněly: „Jediný Čak Noris“, „Píp sněhurka“, „Simpsni“ a „Okradený dřevorubec“. Je příjemné sledovat fontánu nápadu mladých autorů a režisérů. Jednotlivá představení zářila novátorskými přístupy. Bohužel rozměr tohoto prostoru nedovoluje bližší popis jednotlivých děl.
    Poslední opona. Dozněl, bouřlivý aplause. Nástup závěrečné vyhodnocení. To vše ještě dostatečně nepředznamenalo končící tábor. Následný odchod k závěrečnému táboráku zahájil rozjitření duší, iluminaci a teskný zpěv posmutnělých postav okolo ohně. Okolo ohně zhroucených lidí sbor vzpomíná a mnozí slzu zatlačí. Kytara páně Lubošova prostupuje temným meandrem potoka a šeptem broukané písně se rozpouští v oparu večerního chladu. Večer končí a zbývá jen zabalit a jít.
    S uhasínajícím ohněm vyplouvají vzpomínky na 14 posledních dní, kdy u obsluhujícího ansáblu vyvolával Q nepřetržité lechtání okolo žaludku. Kdy se všichni neustále těšili na další překvapení následující chvíle. Mnohdy se stalo, že Q překvapil sám sebe. Nezřídka ani Q nevěděl, co se bude dít. Podařilo se mu mnohdy utajit až do poslední chvíle před sebou samým, dětem i ansáblem, věci příští. Pro všechny skoro nechtíc připravil dobrodružných 14 dní plných romantiky. Ono nebylo to zadarmo, mnohým vydráždil nervový systém až na samotnou hranici únosnosti. Nebojte přežili všichni.

Nechť laskavý čtenář si chyby zjištěné, opraví červeným lihovým fixem na svém zobrazovači.
(Q)



Zpět